Města potřebují vodu, ne klimatizaci. Ochladit je pomůže mokřad

V domě na pražské Letné trvale žije tříčlenná rodina, která použitou vodu ze sprchování, pračky, kuchyňského odpadu i toalety posílá do své vlastní kořenové čistírny. Přečištěná voda se pak vrací do domu na splachování WC a zároveň slouží na závlahu rostlin na střeše i zahrádky, jež obklopuje rodinný dům.

Michal Šperling se se svou ženou a synem do novostavby v pasivním energetickém standardu nastěhoval před 10 lety. „Chtěl jsem na dům zelenou střechu tak jako tak, a protože navrhujeme kořenové čistírny, napadlo mě ji umístit na střechu,“ popisuje vznik nápadu Šperling. Jeho firma Kořenovky s nimi má dlouholeté zkušenosti – 70 přírodních koupacích jezírek a 50 kořenových čistíren odpadních vod, a to nejen pro rodinné domy, ale i pro obce.

„Kořenovka na střeše se nám náramně osvědčila. Máme spotřebu 60 litrů na osobu,“ konstatuje Šperling. Průměrná spotřeba vody se přitom v Česku pohybuje kolem 90 litrů na osobu a den. Rodina ušetří peníze a má dobrý pocit z toho, že na splachování toalety a zalévání nepoužívá čím dál vzácnější pitnou vodu.

Město se může chladit vlastní odpadní vodou

Šperling razí názor, že odpadní voda je důležitý zdroj, který lze chytře využít. Nejdále je v tomto směru Izrael, který kvůli nedostatku pitné vody recykluje 90 procent veškeré odpadní vody a využívá ji nejen na závlahu, ale vrací ji i zpět do vodovodních kohoutků. V Evropě se recykluje v průměru kolem 20 procent vody, v Česku je tento podíl zanedbatelný.

Jedním z praktických příkladů recyklace vody ve městech je vybudované zařízení na recyklaci odpadních vod u veřejného WC na Puškinově náměstí v Praze 6 a v parku Maxe van der Stolea. Jedná se o uzavřeným systém s kořenovou čistírnou, který vodu čistí a následně ji vrací zpět do toalety pro opětovné využití ke splachování.

„Ve městě odtéká spousta odpadní vody bez účelu, přitom tato voda může města chladit skoro zadarmo a poskytovat závlahovou vodu kontinuálně a bez obrovských nádrží a investic do zadržování dešťové vody,“ říká Šperling. Jeho firma zpracovala pro Pražskou developerskou společnost studii mokřadních střech na kampus pro zhruba 800 úředníků, a pokud by se v něm šedá voda využívala jen ke splachování toalet, investice do systému by se vrátila zhruba za 18 let. Při zahrnutí úspor za chlazení se ovšem návratnost investice zkrátila přibližně na osm let.

Mokřadní střechy se lépe umisťují na novostavby, případně na domy procházející generální rekonstrukcí. A vhodnější jsou pro ploché střechy. Speciálním použitím jsou mokřadní fasády, do nichž se pouští většinou už mechanicky předčištěná odpadní voda, která poskytuje vláhu a živiny rostlinám. Budovami obalenými do vegetace se zviditelnila firma Liko‑S. Ostatně Šperling a jeho tým se na vzniku mokřadních střech a fasád v areálu této společnosti na okraji Slavkova u Brna podílel. A i tam se systém osvědčil. Chladí interiér kancelářské budovy i průmyslové haly bez nutnosti klimatizace a zlepšuje biodiverzitu.

Velký potenciál pro ochlazování měst mají mokřadní záhony. Jde o štěrkové záhony ve veřejném prostoru, které využívají odpadní vodu z přilehlých domů či přímo z veřejné kanalizace. Záhony jsou osázeny mokřadními rostlinami, které odpařují předčištěnou odpadní vodu a tím ochlazují okolí. Zároveň díky stálému přísunu živin a vody krásně rostou a oživují veřejný prostor.„Tyto mokřadní záhony by mohly být v podstatě kdekoliv v Praze. I v historickém centru, kde jsou běžné trvalkové záhony,“ dává příklad Šperling.

Z úředního hlediska je mokřadní střecha nebo záhon zařízení na recyklaci vody, které nevyžaduje speciální povolení, protože se voda nevypouští do povrchových ani podzemních vod a pouze se odpařuje. Pokud je součástí nové budovy, jedná se o technologické zařízení, stejně jako třeba vzduchotechnika. Údržbu systému zvládne i laik – stačí rostliny jednou za rok, zpravidla v předjaří, posekat a jednou za čas vyplít plevel.

Města potřebují vodu

Dalších 15
fotografií

Benefit i pro sousedy

Mokřadní střechu Šperlingů na pražské Letné zdobí kyprej vrbice s fialovými květy nebo kosatec žlutý. Vlhkomilné rostliny a květiny lákají včely, motýly a další užitečný hmyz. V létě zvlhčují vzduch odparem vody a mají pozitivní vliv na mikroklima v okolí tím, že pomáhají snižovat teplotu.

Běžnější extenzivní zelené střechy se sukulenty podle Šperlinga snadněji vysychají a ochlazují domy a jejich okolí podstatně méně než intenzivní zelené střechy, na nichž může růst bujná vegetace. Intenzivní zelené střechy ale podstatně více zatěžují střešní konstrukci. „Naše mokřadní střecha má souvrství jen 12 centimetrů při hmotnosti 150 kilo na metr čtvereční. Je tedy desetkrát lehčí než intenzivní zelená střecha, ale přitom městu přináší stejné benefity,“ říká Šperling.

Firma Kořenovky navrhla mokřadní střechy doposud na několik rodinných domů. Pokud jde o větší stavby, tak kromě již zmiňované společnosti Liko‑S pomáhala se studií architektům nové základní školy v obci Bašť v Praze‑východ.

Jedinečným projektem ve smyslu udržitelného nakládání s odpadní a dešťovou vodou bude obytná čtvrť, kterou připravuje soukromý investor na Kladensku. Všech 140 rodinných domů bude mít samostatnou kořenovou čistírnu a veškerá voda se bude recyklovat a využívat ke splachování toalet a zavlažování. Spotřeba pitné vody v nové čtvrti se tím sníží zhruba o 40 procent a díky odparu z mokřadních střech se bude celá lokalita ochlazovat. Půjde o bezodtokový systém – domy nebudou napojené na centrální kanalizaci ani standardní čistírnu, voda vyčištěná v kořenovkách se zužitkuje v rámci plánované rezidenční čtvrti.

„Lidé v Česku považují za samozřejmé, že když otočí kohoutkem, tak poteče voda. Ale tak tomu za 20 nebo 30 let nemusí být,“ říká investor projektu David Adamec. Jednotlivé domácnosti plánované čtvrti si budou moct svou vyčištěnou vodu vracet zpět do svých domů. Adamec vidí největší smysl její recyklace ve splachování toalet, které tvoří třetinu spotřebované pitné vody za den.

Mokřadní střecha pokryje 100 metrů čtverečních každého z rodinných domů v areálu na Kladensku. A zhruba stejně velkou plochu bude mít na pilotním rezidenčním projektu Terra Barrandov v Praze o čtyřech bytových domech. Jejich výstavba už běží, ale mokřadní střechy zaberou jen část střech novostaveb; některé části budou sloužit obyvatelům bytů jako soukromé nebo společné terasy. Předčištěná voda ze sprch sice nepůjde na splachování WC, ale využije se na závlahu střechy osázené zelení a v případě jejího přebytku na zalévání záhonů v okolí domů.

„Mokřadní žlab zhruba o 10 metrech čtverečních bude zavlažovat semi‑extenzivní střechu a dovolí na ni umístit vzrostlejší a pestřejší vegetaci, než je běžná rozchodníková monokultura,“ říká Marek Petreje z Univerzitního centra energeticky efektivních budov při ČVUT v Praze. Jeho tým tento systém pro developera JRD vymyslel. Společnost JRD ale připravuje v Praze další bytový dům s kořenovkou, který má být ukázkovým příkladem přístupu ohleduplnosti vůči životnímu prostředí.

Stavba

Stáhněte si přílohu v PDF

Přírodní čištění

„Největší benefit mokřadů je, že používají odpadní vodu, kterou město produkuje neustále,“ říká Šperling s tím, že městům mohou pomoci lépe zvládat dopady klimatických změn. Nedaleko jeho domu na Letné sídlí budova ministerstva vnitra, jež vyžaduje rekonstrukci. „Pracují v ní stovky lidí a spousta vody odtéká bez užitku. Kdyby se částí odpadní vody zavlažoval mokřadní záhon, mohla by na místě vyprahlé pláně v okolí budovy vzniknout plocha, která bude ochlazovat okolí,“ říká a dodává, že mokřadní střecha jeho domu proti klasické foliové střeše generuje na povrchu pro město rozdíl přibližně 60 stupňů. „Její povrch teplo nesálá, ale naopak ho absorbuje. Ostatní střechy vytvářejí tepelné ostrovy a zvyšují teplotu vzduchu ve městě,“ podotýká Šperling.

Recyklací a opětovným využitím vyčištěné vody se dá ušetřit 30–50 procent spotřeby pitné vody. Majitelé kořenovek se chlubí tím, že pravidelné rozbory vyčištěné vody z jejich čistírny potvrzují, že kořenovka dokáže dobře odbourávat bakterie. Kvalita vody může být lepší než z vesnické studny a svou průzračností nerozeznatelná od dešťovky.

„Voda ze studny na našem statku v Kváskovicích v jižních Čechách měla 500 a více kolonií bakterií, kdežto voda z kořenového jezírka (ve stejném místě) nula až pět. Když jsme dělali testy ve Výzkumném ústavu vodohospodářském, divili se, že bez hygienizace měla voda stejné výsledky jako ta klasická z čistírny odpadních vod, kde se používají UV lampy,“ popisuje Šperling.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Stavba.