Strach z toho, že se umělý mozek nebo jiný komplexní systém postaví proti svým stvořitelům, se objevil už dávno. Literárně ho ztvárnil například slavný spisovatel science fiction Arthur C. Clarke v povídce „… A ozve se Frankenstein“, publikované před více než šedesáti lety.

Clarke se odrazil od myšlenky, že poté, co satelitní spojení propojilo telefonní sítě po celém světě, dosáhl jejich společný systém kritické složitosti a uvědomil si sám sebe. V jeho představě se z miliard telefonních přepínačů propojených do jediného systému stal jakýsi obří mozek. Protože měl přístup k obrovskému množství informací a zároveň byl propojen s řadou technických systémů, mohl při sledování svých cílů zasahovat do reálného světa. Nejprve se projevoval chaoticky, velmi rychle však začal ovlivňovat finanční trhy, vojenské systémy, dopravu i průmysl. Nevysvětlitelných katastrof začalo rychle přibývat.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Číst dál za 40 Kč na první dva měsíce
Nebo zkuste předplatné bez reklam a s mobilní aplikací za 80 Kč.
Máte již předplatné? Přihlaste se

Co se dočtete dál

  • V čem už se vlivné literární proroctví A. C. Clarka naplnilo nebo bylo překonané?
  • Kdo přišel s varováním před AI a co má za sebou?
  • Kdo má vlastně dnes vývoj AI pod kontrolou?

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.