Z necelého roku vládnutí nové české vlády je patrné, že západní Balkán v čele se Srbskem řadí kabinet Andreje Babiše mezi své zahraničněpolitické priority. Premiér i ministr zahraničí Petr Macinka stihli několikrát navštívit region a setkání na nejvyšší úrovni probíhala i v Praze. V červenci Babiš s ministrem průmyslu Karlem Havlíčkem a početnou delegací navštívili Bělehrad, kde se měly uzavírat strategické dohody včetně těch na prodej českých letounů L-39 Skyfox a L410. A zatímco ekonomická relace mezi Prahou a Bělehradem rychle nabývá na významu, čeští představitelé se staví do role hlasitých zastánců rychlejší integrace západního Balkánu do EU.

Volání českého premiéra Babiše po urychleném přijetí Srbska do Schengenu jdou ale proti logice současné bezpečnostní a geopolitické situace v Evropě. Myšlenka rychlého rozšiřování Schengenu je nejen politicky neprůchozí a technicky neproveditelná, ale především nebezpečná. Zcela totiž přehlíží vazby Ruska na Srbsko, které navzdory evropskému tlaku udržuje bezvízový režim s Moskvou, díky čemuž se stal Bělehrad komfortní základnou pro Rusy v Evropě.

Zbývá vám ještě 90 % článku
Číst dál za 40 Kč na první dva měsíce
Nebo zkuste předplatné bez reklam a s mobilní aplikací za 80 Kč.
Máte již předplatné? Přihlaste se

Co se dočtete dál

  • Jako jsou vazby Srbska na Rusko?
  • Jaké jsou překážky okamžitého přijetí západního Balkánu do Schengenu?
  • Jaký dopad by mělo rozšíření Schengenu na boj proti nelegální migraci?

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.