Raketové zadlužování velmocí. Je finanční bouře už vidět na obzoru?

Pohled na tabulku zobrazující, kolik jednotlivé země platí na úrocích ze státních dluhopisů, nabízí neobvyklý obrázek: hluboko ve spodní polovině vedle sebe najdeme USA a Českou republiku. Naše přítomnost v této části žebříčku není nijak překvapivá. Země EU mimo eurozónu si zpravidla půjčují dráže a kombinace domácích i vnějších faktorů navíc v posledních dnech posunula úrokové sazby českých desetiletých státních dluhopisů neobvykle vysoko – nad 5,2 %. Americké sazby nad pětiprocentní hranicí však rozhodně běžné nejsou.

Dokládají to i kroky amerického ministerstva financí, které intervenuje na trhu se státními dluhopisy a snaží se zmírnit tlak na růst jejich výnosů. Nejde o zcela nový jev, současná situace je však v mnoha ohledech odlišná. Zatímco dříve podobné kroky směřovaly především ke zvýšení likvidity trhu, dnes jsou vnímány jako snaha snížit úroky. Ty jsou ale reflexí růstu dluhu, „neortodoxní politiky“ Donalda Trumpa, a tak je ovlivňují zejména očekávání budoucího vývoje. Problémem ale není jen omezený (respektive zatím žádný) efekt těchto intervencí, ale to, že zvyšují závislost USA na financování amerického dluhu prostřednictvím dluhopisů s kratší dobou splatnosti. Toto financování mohou hodně ovlivnit i třeba krátkodobé negativní nálady trhu, a proto většina zemí nechce, aby jeho podíl rostl.