Pohled na tabulku zobrazující, kolik jednotlivé země platí na úrocích ze státních dluhopisů, nabízí neobvyklý obrázek: hluboko ve spodní polovině vedle sebe najdeme USA a Českou republiku. Naše přítomnost v této části žebříčku není nijak překvapivá. Země EU mimo eurozónu si zpravidla půjčují dráže a kombinace domácích i vnějších faktorů navíc v posledních dnech posunula úrokové sazby českých desetiletých státních dluhopisů neobvykle vysoko – nad 5,2 %. Americké sazby nad pětiprocentní hranicí však rozhodně běžné nejsou.

Dokládají to i kroky amerického ministerstva financí, které intervenuje na trhu se státními dluhopisy a snaží se zmírnit tlak na růst jejich výnosů. Nejde o zcela nový jev, současná situace je však v mnoha ohledech odlišná. Zatímco dříve podobné kroky směřovaly především ke zvýšení likvidity trhu, dnes jsou vnímány jako snaha snížit úroky. Ty jsou ale reflexí růstu dluhu, „neortodoxní politiky“ Donalda Trumpa, a tak je ovlivňují zejména očekávání budoucího vývoje. Problémem ale není jen omezený (respektive zatím žádný) efekt těchto intervencí, ale to, že zvyšují závislost USA na financování amerického dluhu prostřednictvím dluhopisů s kratší dobou splatnosti. Toto financování mohou hodně ovlivnit i třeba krátkodobé negativní nálady trhu, a proto většina zemí nechce, aby jeho podíl rostl.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Číst dál za 40 Kč na první dva měsíce
Nebo zkuste předplatné bez reklam a s mobilní aplikací za 80 Kč.
Máte již předplatné? Přihlaste se

Co se dočtete dál

  • Do jaké míry rekordní americký dluh a schodky ohrožují důvěru v dolar?
  • Proč některé evropské dluhopisy obchodují s vyššími výnosy?
  • Jaké dopady by mohla mít potenciální globální reakce investorů na americké dluhopisy?

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.