Budoucí vývoj vodního hospodářství v Česku

Praha musí řešit dlouhodobou bezpečnost vodních zdrojů i modernizaci hlavních úpraven vody Želivka, Káraný a Podolí a Ústřední čistírny odpadních vod (ÚČOV Praha). Připravované investice s výhledem do let 2045 až 2050 ukazují směr, kterým se může ubírat i vodohospodářská infrastruktura dalších velkých měst.

Od stabilní dostupnosti k aktivnímu řízení vodních zdrojů

Dosavadní model českého vodního hospodářství vycházel z předpokladu dlouhodobě stabilní dostupnosti surové vody. Delší období sucha, vyšší teploty a změny rozložení srážek ale zvyšují tlak na vodní zdroje.

Budoucí rozvoj proto bude založen na diverzifikaci zdrojů, posilování akumulace a vytváření záložních kapacit. Klíčovou roli budou mít hydrologické studie hodnotící vydatnost zdrojů za horizontem roku 2050, případně 2070. Pražská vodohospodářská společnost už s partnery posuzuje zdroje Želivka, Káraný a Podolí s cílem ověřit jejich schopnost pokrýt budoucí potřeby metropole i celé metropolitní oblasti.

Bezpečnost vodních zdrojů tak bude v příštích dekádách určovat investiční priority vedle samotného vývoje spotřeby pitné vody.

Modernizace a energetická transformace čistíren

Významnou technologickou změnu přinese nová evropská směrnice EU 2024/3019. Zpřísňuje požadavky na odstraňování živin, zavádí povinnost odstraňování mikropolutantů a požaduje postupné dosažení energetické neutrality čistíren odpadních vod. To si vyžádá investice do kvartérního stupně čištění, například s využitím ozonizace nebo aktivního uhlí.

Praha se na změnu připravuje v předstihu. Program modernizace ÚČOV Praha počítá se zavedením kvartérního stupně čištění nejprve na nové vodní lince a následně i na stávající vodní lince.

Čistírny se zároveň budou postupně měnit z energeticky náročných provozů na zařízení schopná využívat vlastní obnovitelné zdroje. Modernizace ÚČOV Praha proto počítá s využitím energetického potenciálu kalů, bioplynu, nízkopotenciálního tepla a fotovoltaiky. Evropská legislativa požaduje dosažení energetické neutrality velkých čistíren do roku 2045.

Budoucnost vody a vodárenství

Stáhněte si přílohu v PDF

Digitalizace a inteligentní řízení

Rostoucí složitost vodohospodářských systémů bude vyžadovat také rozsáhlejší digitalizaci. Senzory, online monitoring, digitální dvojčata a AI nástroje mohou pomoci při řízení vodních zdrojů, optimalizaci distribuce a tlakových poměrů, vyhledávání ztrát i efektivnějším řízení procesů na čistírnách.

Pražské projekty přitom vytvářejí investiční program na několik desetiletí. Zahrnují zabezpečení vodních zdrojů, modernizaci vodárenské infrastruktury, rekonstrukci stávající vodní linky ÚČOV Praha, rozvoj kalového a energetického hospodářství i přípravu kvartérního stupně čištění. Samotná modernizace a rekonstrukce ÚČOV Praha vychází v současných cenách zhruba na 36 miliard korun bez DPH.

Budoucnost vodního hospodářství proto nebude určovat jen výstavba nové infrastruktury, ale především schopnost celého systému reagovat na klimatické a energetické změny. Přechod k cirkulárnímu, energeticky efektivnímu a digitálně řízenému hospodaření s vodou už není otázkou vzdálené budoucnosti. Praha na něm pracuje už dnes.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Budoucnost vody a vodárenství.