Ještě nedávno by málokoho napadlo dávat Maďarsko za příklad modernizace energetiky. Země Viktora Orbána se stala symbolem závislosti na ruském plynu a ropě. Rosatom dostal zakázku na nové jaderné bloky Paks a výstavba větrných elektráren byla prakticky zablokována. Jenže právě dnešní Maďarsko nabízí několik lekcí i pro Česko.

Z výstupů z nedávného jednání české a maďarské vlády se zdá, že státy mají podobný pohled na energetiku. Magyarův kabinet, stejně jako ten Babišův požaduje úpravy systému emisních povolenek pro průmysl a další odklad ETS2, který má zahrnout také vytápění budov a silniční dopravu. V říjnu se Maďarsko společně s Českem a dalšími státy připojilo k požadavku odložit jeho spuštění nejméně do roku 2030. O to zajímavější je, že současná maďarská vláda akceleruje otevření cesty pro gigawatty nových větrných elektráren.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Jak se změnil podíl solární výroby v Maďarsku mezi roky 2020 a 2025?
  • Jaké modely majetkového vstupu státu či obcí do větrných projektů se zvažují?
  • Jak vysoká byla a je závislost Maďarska na dovozech ruského plynu a ropy?
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Máte již předplatné? Přihlaste se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.