Ještě nedávno by málokoho napadlo dávat Maďarsko za příklad modernizace energetiky. Země Viktora Orbána se stala symbolem závislosti na ruském plynu a ropě. Rosatom dostal zakázku na nové jaderné bloky Paks a výstavba větrných elektráren byla prakticky zablokována. Jenže právě dnešní Maďarsko nabízí několik lekcí i pro Česko.
Z výstupů z nedávného jednání české a maďarské vlády se zdá, že státy mají podobný pohled na energetiku. Magyarův kabinet, stejně jako ten Babišův požaduje úpravy systému emisních povolenek pro průmysl a další odklad ETS2, který má zahrnout také vytápění budov a silniční dopravu. V říjnu se Maďarsko společně s Českem a dalšími státy připojilo k požadavku odložit jeho spuštění nejméně do roku 2030. O to zajímavější je, že současná maďarská vláda akceleruje otevření cesty pro gigawatty nových větrných elektráren.
Co se dočtete dál
- Jak se změnil podíl solární výroby v Maďarsku mezi roky 2020 a 2025?
- Jaké modely majetkového vstupu státu či obcí do větrných projektů se zvažují?
- Jak vysoká byla a je závislost Maďarska na dovozech ruského plynu a ropy?
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace








