Většina Čechů si přeje obnovení povinné vojny, ukázal průzkum. Kolik jich je ale ochotných bránit zemi v případě útoku?

Současná politika české vlády, plná rétoriky o míru, neodpovídá tomu, jak současné hrozby vnímají obyvatelé státu. Vyplývá to z průzkumu Globsec Trends nevládní organizace Globsec, představeného v pátek v Praze.

Česká veřejnost vnímá bezpečnostní hrozby ze strany autokratických režimů, jako je Čína nebo Írán, intenzivněji než ostatní země střední a východní Evropy. Ve vnímání ruské hrozby jsou Češi na průměru skupiny čtrnácti zkoumaných zemí, které vedle pobaltských států, zemí visegrádské čtyřky a Rumunska a Bulharska zahrnovaly i Ukrajinu, Německo, Francii, USA a Velkou Británii.

Rusko považuje za bezpečnostní hrozbu 67 procent dotázaných Čechů. Nejintenzivněji vnímají ruskou hrozbu Ukrajinci a Poláci, nejméně Maďaři a Bulhaři.

Írán je hrozbou pro 53 procent a Čína pro 45 procent dotázaných Čechů, což je druhé největší číslo po Ukrajině. „Tento postoj je pravděpodobně výsledkem let, kdy české úřady připisují Číně kybernetické útoky a vlivové operace,“ vysvětlují autoři průzkumu v doprovodné zprávě. Jako příklad uvádějí průnik čínských hackerů do IT systémů českého ministerstva zahraničí.

komentář Martina Ehla

Přístup vlády k válce: Hloupost nebo snaha zbavit Česko obranyschopnosti i podpory spojenců?

10. 11. 2026 ▪ 4 min. čtení

Zajímavá čísla a srovnání vyplývají z Globsec Trends i ohledně ochoty Čechů bránit svoji zemi v případě napadení. Za svoji zemi by byla ochotná bojovat těsná nadpoloviční většina Čechů. Z hlediska skupiny zkoumaných zemí je českých 55 procent respondentů, kteří tento názor vyjádřili, spíš konec pelotonu. Nejméně ochotní jsou se 47 procenty Slováci a Němci, nejvíc Američané (74 procent) a Poláci (71 procent).

Více Čechů, než by bylo ochotno bojovat, by podpořilo obnovení nějaké formy povinné vojenské služby. Šedesát tři procent je stejná podpora pro tento krok jako v Německu, největší ze skupiny zkoumaných zemí je ve Francii (77 procent) a v Bulharsku (71 procent).

Povinná vojenská služba, kterou obnovují pobaltské nebo severské země a diskutuje se o ní například i v Německu nebo v Polsku, je pro politiky velmi citlivé téma. Jako čert kříži se mu vyhýbala předchozí vláda premiéra Petra Fialy i současný kabinet Andreje Babiše. Ten naopak snížil plánovaný růst vojenských výdajů z dob Fialova vládnutí a do konce svého volebního období je chce Babiš držet na dvou procentech HDP, což neumožní efektivní modernizaci české armády a splnění cílů, které pro Prahu stanovuje společná strategie Severoatlantické aliance. Pro spojence v alianci se kvůli tomu Češi stali černým pasažérem, kterého v zákulisí pravidelně kritizují například Američané.

Analýza

Vojáci nebudou mít s čím bránit Česko ani kde bydlet. Babišova vláda se zbavuje odpovědnosti za modernizaci armády a obranu země

2. 11. 2026 ▪ 7 min. čtení

Většina zemí zahrnutých v průzkumu naopak rychle modernizuje a posiluje své ozbrojené složky. Příkladem může být Polsko, jehož výdaje na obranu se blíží pěti procentům HDP a které pomyslně soutěží s Německem o to, kdo vybuduje největší pozemní armádu v Evropě.

„Politici dnes přemýšlejí úplně jinak než před pěti lety. Nebýt Putinova útoku na Ukrajinu, Polsko by nemělo tak moderní armádu, protože žádný politik by ty peníze neutratil,“ řekl HN polský generál v záloze Jaroslaw Gromadziński, bývalý velitel mnohonárodního sboru Eurocorps a nyní expert polského portálu Defence24.pl.

Vysoké polské výdaje na obranu podporuje podle Globsec Trends 79 procent Poláků a 59 procent dokonce i za cenu škrtů v sociálních či zdravotnických výdajích. V Česku podporuje vyšší výdaje na obranu 54 procent dotázaných, pokud by to bylo na vrub sociálních či zdravotních výdajů, tak jen 42 procent.