Dobrá myšlenka, sporná realizace

Princip Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu je dobré zachovat

Dobrá myšlenka, sporná realizace

CITÁT: Závěry NKÚ naznačují, že je nezbytná daleko přísnější kontrola nakládání s penězi a že je potřebné změnit i celý statut PGRLF.
Stejně jako v jiných případech zjistil Nejvyšší kontrolní úřad při kontrole nakládání s prostředky státního rozpočtu v Podpůrném a garančním rolnickém a lesnickém fondu (PGRLF) řadu pochybení, laxnosti a některé principiální prohřešky. Otázkou, na kterou závěry NKÚ ani obhajoba Ministerstva zemědělství nedávají odpověď, je však smysl fondu jako takového.
Mechanismus PGRLF není ani v EU, ani ve světě běžný, a dlouhodobě skutečně není udržitelný. Poukázala na to ostatně i loňská zpráva Světové banky. Specifická však byla i situace zemědělského resortu v době založení fondu. V roce 1994, kdy fakticky začal fungovat, totiž razantně poklesla vůle bank úvěrovat zemědělství, protože to nezaručovalo brzký návrat investovaných prostředků.
Nemožnost investovat by ovšem znamenala další prohloubení nekonkurenceschopnosti tohoto odvětví. Právě tehdy nastoupil jako státní nástroj na zpřístupnění peněz pro zemědělce PGRLF. A to formou dotací úroků z úvěrů a poskytováním garancí na resortní úvěry. Myšlenka to byla nepochybně dobrá a řešení se jevilo jako optimální.
Zemědělci se skutečně k levným penězům dostali. Jiná věc je, k jakým účelům je použili. Principiálně největší problém činnosti fondu totiž spočíval v postupně stále větším odklonu od původního poslání jako restrukturalizačního nástroje. Rostl počet provozních úvěrů na úkor investičních a tento trend se dodneška nezastavil. Program Zemědělec, což by měly být právě investice, musel být loni i předloni po většinu roku dokonce zcela zastaven.
Další problém byl v málo přesné specifikaci programů, kterými měl stát restrukturalizace odvětví dosáhnout. Podmínky programů podpory totiž dávaly důraz především na sanaci průběžných resortních problémů. Přitom důležitější bylo posunout zemědělství k představě jak by mělo v budoucnu vypadat. Našla se však i pozitiva. S podporou fondu byl velmi razantně a rychle obnoven zemědělský vozový park a potřebná mechanizace. Tak rychle se to nepodařilo žádné z transformujících se zemí.
Přes řadu pochybení v jednotlivých případech, z nichž zřejmě největší bylo poskytování podpory subjektům, které neměly vyrovnané závazky vůči státu (což byla podmínka podpory, dokládaná ovšem jen čestným prohlášením), nelze celkově říci, že by PGRLF na zprostředkování levných peněz do zemědělství výrazně prodělal a že by tím ohrozil existenci uzavřených smluv. Původní teze při založení fondu, které předpokládaly úhradu zhruba třiceti procent garancí úvěrů, se zdaleka nenaplnil. Nedobytné úvěry z poskytnutých garancí PGRLF dnes představují zhruba pět procent.
Záruky dnes teprve dobíhají, takže procento rizikových podpor PGRLF poroste - rozhodně však bude nižší než u bývalých polostátních bank. Uhrazené garance navíc nejsou přímou ztrátou fondu, na řadu z nich jsou uzavřeny splátkové kalendáře a tam, kde není vůle dlužníka splácet, existují soudní žaloby.
Závěry NKÚ naznačují, že je zcela nezbytná přísnější kontrola nakládání s penězi a že je potřebné změnit statut PGRLF.
Sporná je i kritika převodů finančních prostředků do dalšího roku - při vracení nevybraných úrokových dotací do státního rozpočtu by nebylo při stávajících pravidlech možné dotovat úroky za delší období než jeden rok. Ostatně podle obdobného principu funguje EGAP, ČEB a další instituce.
Zjištěné nedostatky lze nyní zakotvit v legislativě a upravit tak, aby byl způsob použití státních peněz v zemědělství průhlednější. Právě důraz na průhlednost finančních toků - to by měl být pro fond základní závěr z kontroly NKÚ.
Samotný princip PGRLF by nicméně bylo vhodné zachovat. Už jenom proto, že znamená velmi efektivní využití poměrně malé částky rozpočtových prostředků - jedna koruna dotace přinesla v principu do zemědělství jedenáct korun investovaných.
Zemědělství, má-li být opravdu konkurenceschopné, investice potřebuje. Jde jen o to, aby byly nasměrovány tam, kde je to opravdu zapotřebí. A v tom se může, pokud bude fungovat tak jak má, PGRLF opravdu dobře uplatnit.
Jinými slovy - fond jako takový zrušit pochopitelně lze (jak se již opatrně šeptá). Nicméně opouštět mechanismus podpory podnikatelských aktivit v zemědělství by mohlo být krátkozraké.
Například proto, že valem ubývá času na tolik potřebnou restrukturalizaci, a také proto, že princip PGRLF, který je pro současnou etapu užitečný, bude muset ČR v rámci Společné zemědělské politiky EU opustit. Záleží především na ministerstvu zemědělství, zdali dokáže tento nástroj ve zbývajícím čase správně využít.

Petr Havel
Autor je publicista