Lustrace - z nouze ctnost
Již dlouho není lustrační zákon tak velké politikum, jakým býval počátkem devadesátých let. Tehdy se nad ním střetlo Občanské hnutí s koncepcí usmíření s minulostí a pravice se záměrem spravedlivé odplaty za totalitní násilí. Na jedné straně se argumentovalo spácháním nových křivd, nepřijatelností principu kolektivní viny a nepřípustností diskriminace v zaměstnání. Na straně druhé rizikem korupce a vzniku mafiánských struktur, jejichž cílem bude destabilizovat demokratický stát.
Lustrační zákon byl přijat v říjnu 1991 přesto, že jej tehdejší předseda Federálního shromáždění Alexander Dubček odmítl podepsat. Podobně po pěti letech byla jeho účinnost prodloužena proti vůli prezidenta Václava Havla do konce milénia. Tehdy však už bylo zřejmé, že důsledky lustrací neodhadla přesně ani jedna strana. Zákon sice částečně vytlačil bývalé komunisty z centrálních úřadů, ale nezabránil tomu, aby nevyužili svého společenského potenciálu a neprosadili se v ekonomice. Prostřednictvím lobbismu či sponzorských darů si pak opět vydobyli vliv na státní správu.
Lustrace, jak se ukázalo, nejsou ani příliš spolehlivou administrativní procedurou. Loni přiznalo Ministerstvo vnitra, že lustrační osvědčení mohla být zfalšována. Jana Stiesse takové podezření stálo místo předsedy Fondu národního majetku. Jiní obdrželi pozitivní i negativní osvědčení současně. Z 316 tisíc osob, které byly prověřeny, jen tři procenta zákonu nevyhověla. Je ze statistického hlediska něco takového vůbec možné?
Vliv bývalé nomenklatury postupně slábne. Lustrační zákon už spíše jen supluje komplexnější podmínky přijetí do státní správy a pro mnohé je obecným alibi pro poslední desetiletí, v němž se pro potrestání komunistických zločinů nečinilo téměř nic. Prodloužení platnosti lustrací do doby schválení zákona o státní službě, jak to navrhují poslanci nekomunistické opozice, je tedy z nouze ctnost. Buďme za ni vděčni, pokud ji opozice prosadí. Nesmí tedy mít na práci něco "důležitějšího" - jako u památníku doby nesvobody, který nebude zřízen proto, že část pravicových poslanců nepřišla hlasovat.
Ivan Jemelka
