Daňové přiznání, účtování, pokuty a penále

Daňové přiznání, účtování, pokuty a penále

Bude mi vyměřeno penále v případě, že podám daňové přiznání včas, avšak daň nezaplatím v termínu pro její podání?

A. H., Mělník
Pokud je poplatník v prodlení s úhradou daně, pak se daňový dlužník penalizuje. Penále je příslušenstvím daně a počítá se (podle ustanovení § 63 odst. 2 zákona o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů) za každý den prodlení počínaje dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně. Daňový dlužník je povinen zaplatit za každý den prodlení penále ve výši 0,1 procenta z nedoplatku daně.
Tento výpočet penále se však uplatní nejdéle za pět set dnů prodlení, následně se pak uplatní penále ve výši 140 procent diskontní úrokové sazby České národní banky platné v první den kalendářního čtvrtletí (to znamená penále již podstatně nižší). Výpočet penále se nezastavuje ani případnou smrtí daňového dlužníka. Penále se nepředepíše v případě, že nepřesáhne částku 100 korun. Předmětem penále nejsou nedoplatky na příslušenství daně a poplatcích.

Nepodal jsem daňové přiznání za rok 1998 a finanční úřad mě vyzval k podání daňového přiznání. Mám daňové přiznání podat? Jaký postih mi hrozí v případě, když na výzvu nebudu reagovat?

P. D., Praha
Daňové přiznání je povinen podat i ten poplatník, kterého k tomu správce daně vyzve, a to i v tom případě, kdy žádných zdanitelných příjmů ve zdaňovacím období nedosáhl. Správce daně může vyzvat poplatníka k podání daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání, pokud tato přiznání nebyla poplatníkem podána včas nebo vůbec.
Pokud poplatník na tyto výzvy nebude reagovat, je správce daně (v souladu s ustanovením 144 zákona č. 337/1992 Sb. o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů) oprávněn stanovit daň podle pomůcek, které má k dispozici, nebo které si sám opatří, a to i bez součinnosti s poplatníkem (jelikož v daňovém řízení nese důkazní břemeno zásadně daňový subjekt). Pokud tedy poplatník neposkytuje správci daně dostatečnou součinnost, je v takovém případě správce daně oprávněn ji stanovit tímto způsobem.
Pokud správce zjistí, že došlo ke zkrácení daně, pak se penále z daňové povinnosti vypočte v dvojnásobné výši než činí běžné daňové penále (to znamená 0,2 procenta z nedoplatku daně). S nepodáním daňového přiznání a tím i možným vznikem zkrácení daně lze připomenout souvislost s ustanovením § 148 trestního zákoníku. Trestný čin zkrácení daně je totiž zvláštním případem podvodu ve vztahu ke státu.

Jsem povinen vyplňovat v daňovém přiznání výkaz o majetku a závazcích a výkaz o příjmech a výdajích, když neúčtuji a výdaje uplatňuji paušálem?

Z. B., Frýdlant
Výkazy vyplní pouze poplatníci, kteří jsou účetní jednotkou a účtují v soustavě jednoduchého účetnictví (tzn., že neuplatňují výdaje procentem). Pokud poplatník vykonává činnost za spolupráce své manželky příp. ostatních osob žijících v domácnosti s poplatníkem, pak spolupracující osoby výkaz o majetku a závazcích a výkaz o příjmech a výdajích nevyplňují .

Jsem podnikatelem a zároveň mám příjmy z pronájmu. Je možné vést na živnost jednoduché účetnictví a na pronájem zvolit podvojné?

J.H., Praha
Obecně platné právní předpisy v žádném případě neumožňují poplatníkům aplikovat najednou dvě různá účetnictví, například ze živnosti jednoduché a z pronájmu podvojné.

Pavel Mácha,
Tax Consult