Na dívčí rozmary matrikáři neslyší

Na dívčí rozmary matrikáři neslyší

Česká příjmení nejčastěji začínají písmeny K, S, P, B, M a H. Nejvíc je mezi námi Nováků (okolo 50 000) potom Novotných (asi 40 000), dále pokračuje Svoboda, Dvořák, Černý, Kučera, Procházka.
Změny příjmení jsou poměrně časté, HN to potvrdila Miloslava Knappová, znalkyně v tomto oboru. "Ale někteří lidé nosí hanlivá příjmení hrdě dodnes, je to například Hampejz, Mizera a záleží jim na jiných věcech, než jak se jmenují." Knappová ještě dodává že "každý má možnost podat si žádost o změnu příjmení a uvést k tomu důvody. Závažnost důvodů posuzuje matrika. Obvykle odmítne změny příjmení například u mladých dívek, které se rozhodnou pro jméno po známé manekýně. Jedná se většinou o přechodný zájem, který časem vymizí."
Dědičná příjmení u nás mají jen o málo delší než dvousetletou tradici - vznikala mezi 14. až 18. stoletím, nejdřív u šlechty a pak se rozšířila i do podhradí. Zpočátku se používala nahodile, až josefínské reformy předepsaly povinné užívání jména a příjmení. V současnosti existuje víc než 40 000 příjmení. Nejhojnější příjmení Novák vzniklo tak, že čerstvě přistěhovaný obyvatel byl označován jako "nový". Četnost tohoto příjmení se vysvětluje tím, že "novost" byla velmi dominantní vlastnost člověka. Příjmení Černý je velmi časté zase proto, že charakterizuje barvu vlasů, která byla mezi světlovlasým středověkým obyvatelstvem nápadná.
"Zvlášť zajímavá jsou ta příjmení, která vznikla ze slov nesklonných, příslovcí a citoslovcí," tvrdí M. Knappová a jmenuje ta, která vznikla například z příslovcí - Díka, Halabala, Posavad, Tenkrát. Citoslovce byla inspirací pro vznik příjmení jako jsou Blabla, Bum, Cink, Cvrk, Cvak. Humorně podle Knappové působí příjmení složená z různých někdy i větných spojení: Darmotlach, Dobřeschovej, Kostohryz, Nejezchleba, Zřídkakdyveselý. Svojí krátkostí dělají potíže svým nositelům příjmení jednoslabičná jako například Chrz, Ot, Trč, Hap. Některá příjmení mají charakter zapomenutých slov např. Ksás (renesanční kalhotky) nebo Purkrábek (purkrabí - správce hradu).
Velká skupina našich příjmení je odvozená z charakteristických vlastností člověka (Veselý, Skoupý) nebo jeho činů - vyskočil z okna - Vyskočil. Další neméně početná mají původ v osobních jménech. Z hebrejských a aramejských odvozují svůj původ příjmení Abrahám - Háma, Hamšík, Baltazar - Bálek, Balík, Balouš, Daniel - Danda, Daněk, Šalamoun - Šalda, Šálek. Příjmení také vznikala z místních jmen. Borecký pocházel z vesnice Borky, Čistý z Čisté, Klokočník z Klokočné. Jiná vznikala podle domovních znamení : Anděl, Kotva, Závojský (dům U závoje), další podle lidských činností: Kovář, Nekovář nebo podle částí těla: Hnát, Nosák, také podle sociálního postavení: Láník, Svobodník, podle zaměstnání: Bača, Ptáčník, podle vojenských hodností: Dragoun, Fendrych, podle zbraní: Píka, podle odpadků: Popel, Mour, nebo textilií: Axamit, Kment. Velmi četná jsou u nás také příjmení ze jmen ptáků. Z cizích jazyků se u nás nejvíce projevil německý vliv, méně italský (Chittusi, Stretti) a francouzský.
Stranu připravila Marie Volková