Vrácení drobných na stravenky záleží pouze na dobré vůli obchodníka

Vrácení drobných na stravenky záleží pouze na dobré vůli obchodníka

Peníze, které by člověk dostal výměnou za stravenky, by se měly podle zákona zdanit.
Praha (rum)
Neochota většiny obchodníků vracet nazpět peníze při placení stravenkami má oporu v platných zákonech. "Stravenky slouží podle pokynů Ministerstva financí k úhradě hlavního jídla. Jejich hodnota by se měla při zaplacení vyčerpat. Vrácení jakékoli částky je ze strany obchodníka jen dobrá vůle a projev zájmu o zákazníka," vysvětlil Roman Brychnáč ze společnosti Sodexho Pass. "Když ovšem peníze nevracejí, nebo třeba jen pět nebo deset korun, měli by prodavači o tom spotřebitele informovat v rámci kultury prodeje rozhodně dopředu," doplnil.
Hodnota, kterou pracovník v podobě stravenek od svého zaměstnavatele dostane, nepodléhá dani z příjmu. Poukázky jsou totiž v systému státem podporovaného zdravého životního stylu určené pouze k nákupu potravin. "Pokud spotřebitel utratí stravenky za jídlo, požívá daňových výhod. Peníze, které by výměnou dostal, by už ovšem musel zdanit," řekl generální ředitel firmy Rest kupon Luděk Žídek. Vzhledem ke změnám a pestrosti stravovacích zvyklostí ale prakticky nejde pojem hlavní jídlo nijak definovat. Většina obchodníků proto na stravenky prodá i polotovary. "Je samozřejmě nesmysl, aby zákazník platil stravenkou víc, než jaká je cena zboží. V podobných případech by bylo nejlepší zbytek ceny doplatit v hotovosti," doporučil Jan Skalický z Cheque Déjeuner. "Obchodník je navíc povinen nabídnout zákazníkovi zboží do plné hodnoty stravenky," upřesnil Žídek.
Daňově zvýhodnění jsou i zaměstnavatelé. Firmy, které podobné sociální výhody nabízejí, si můžou pětapadesát procent z ceny jídelního kupónu odečíst z daní. Hradí-li zaměstnavatel za pracovníka vyšší částku, čerpá ji obvykle z firemních fondů.
V některých restauracích ovšem berou stravenky pouze v době oběda. "V takovém případě jde o porušení smlouvy. Strávník by měl celou věc určitě oznámit společnosti, která stravenky vydává," komentoval Jan Skalický. Obchody a restaurace, které jsou označené patřičným logem, odvádějí vydavatelům stravenek obvykle kolem čtyř až pěti procent z příjmů utržených pomocí stravovacích kupónů. "Stravenky ovšem do podniku přivedou další dodatečné zákazníky a tím i větší tržby," tvrdil Brychnáč.
Některé zboží ovšem za stravenky kupovat nejde vůbec. K "zakázanému sortimentu" rozhodně patří cigarety, časopisy, alkohol, drogerie a kosmetika nebo potřeby pro domácnost. Takový prodej porušuje nejen smlouvu s provozovatelem stravenek, ale i zákon.