Spor o zástavní věřitele znovu ožívá

Spor o zástavní věřitele znovu ožívá

Téměř před rokem otiskly HN můj příspěvek týkající se možné retroaktivity nové právní úpravy § 151f občanského zákoníku, který nesl název Novela zákona o bankách nerozvázala ruce věřitelům. V tomto článku jsem uvedl argumenty, kterými by měla být prokázána platnost této úpravy i pro zástavní smlouvy uzavřené před 1. zářím 1998. Konkrétně byly specifikovány tyto zásadní závěry:
1) Ustanovení § 151f občanského zákoníku nemá retroaktivní povahu, protože nevyvolalo žádné účinky před den nabytí účinnosti zákona č. 165/1998 Sb.
2) Nově formulovaný obsah zásadně právního vztahu nezpůsobuje nerozumné nebo nespravedlivé důsledky, není ani nepřípustným zásahem do nabytých práv, a proto si nezaslouží ochranu příslušící souboru subjektivních práv označovaných jako tzv. iura quaesita.
3) Zákon č. 165/1998 Sb. novelizací § 151f občanského zákoníku žádným způsobem nezměnil kvalifikaci těch skutečností, které nastaly před jeho účinností. Případná smlouva, jako projev vůle, vedoucí ke vzniku zástavního práva zůstala nadále zástavní smlouvou jako titulem vedoucím ke vzniku zástavního práva. Pouhá změna obsahu zástavně právního vztahu není změnou kvalifikace právní skutečnosti.
V článku byly dále citovány související úpravy § 274 písm. a) spolu s § 372 občanského soudního řádu a dále novinové články, které byly uveřejněny po nabytí účinnosti těchto důležitých právních změn. V článku jsem rovněž uvedl, že nejsem právník a že jsem se nechal poučit. Článek vyšel v redakcí upravené verzi, kde moje žádost o osobní vyjádření JUDr. Jaroslava Bareše byla v dobrém úmyslu nahrazenou výzvou o sdělení stanoviska všem odborníkům, kterým je předmětná problematika blízká.
Na článek reagoval v Hospodářských novinách dalším podrobným rozborem dne 2. února 2000 i odborník z Masarykovy univerzity v Brně docent JUDr. Josef Fiala, CSc., a stejné argumenty cituje i JUDr. Ladislav Derka na závěr svého článku v prvním čísle Jurisprudence z roku 2000.
Vzhledem k tomu, že se JUDr. Jaroslav Bureš, předseda Vrchního soudu v Praze odmítl veřejně vyjádřit k mé argumentaci, která oponuje jeho názorové nabídce zveřejněné spolu s JUDr. Ljubomírem Drápalem v desátém čísle časopisu Právo a podnikání z roku 1999 a na mé následné opakované osobní žádosti o sdělení stanoviska reagoval negativně, dovoluji si ho znovu požádat o potvrzení nebo vyvrácení výše uvedených závěrů, zveřejněných v již zmíněném článku z 9. prosince 1999. Je potřebné uvést, že úprava uvedených ustanovení byla jednoznačně uvítána. Nebylo by určitě dobré, aby zákonodárci provedené úpravy nerozvázaly ruce věřitelů, díky vytváření různých, zřejmě neexistujících retroaktivních překážek. Pro pořádek na závěr znovu zdůrazňuji, že tak činím nikoliv v zájmu svém, ale zcela jednoznačně v zájmu zástavních věřitelů, očekávajících naplnění svých v celém světě bezdiskusně uznávaných zástavních práv.

Miloš Vrbata,
pracovník ČS v Kladně