Společný a solidární závazek

PRÁVNÍ PORADNA

Společný a solidární závazek

Protože budeme s přítelem uzavírat obchodní smlouvu o společnosti s ručením omezeným, z níž vyplynou určité peněžité závazky, zajímalo by mne, co je to solidní závazek a společný závazek. Je v tom nějaký rozdíl z hlediska osoby, která je povinna plnit?

Antonín R., Příbram
Podle vašeho dotazu soudím, že půjde o smlouvu vícestrannou, to znamená, že účastníky předmětné smlouvy budou více než dvě fyzické či právnické osoby. Vícestranná smlouva může být koncipována jako taková, kde strany jsou navzájem dlužníky i věřiteli a mají stejná či obdobná práva a povinnosti, nebo to může být i smlouva, kde strany mají rozdílné závazky. Vztahy mezi spoluvěřiteli nebo mezi spoludlužníky jsou většinou upravovány dalším smluvním vztahem, který je návazný na výše uvedenou předmětnou smlouvu.
Spoludlužníci samozřejmě mohou mít různé postavení, a to právě závisí na tom, zda mají nedílný společný závazek nebo solidární závazek. Společné závazky a práva jsou upraveny občanským zákoníkem a modifikovány obchodním zákoníkem.
Závazek je solidární, pokud jeho předmět je totéž plnění a k jeho plnění je zavázáno několik dlužníků tak, že každý dlužník je zavázán k plnění závazku v celém rozsahu a plnění jednoho dlužníka způsobuje zánik závazků všech spoludlužníků.
V zákoně je tato solidárnost vyjádřena tím, že všichni dlužníci jsou zavázáni společně a nerozdílně a pro vaší informaci lze ještě uvést, že smlouva, která obsahuje takto formulovaný solidární závazek, nemůže být uzavřena dříve, pokud s jejím obsahem nejsou srozuměni a neprojeví výslovný souhlas všichni spoludlužníci a samozřejmě i věřitel.
Předmětem závazku může být plnění dělitelné nebo nedělitelné, ale musí být splnitelné jedním ze spoludlužníků. Obchodní zákoník stanoví tak zvanou vyvratitelnou domněnku, že je-li obsah závazku shodně vymezen pro všechny spoludlužníky a je-li k takovému plnění zavázáno několik osob, jsou tyto zavázány solidárně.
Ve smlouvě podle občanského zákoníku naopak solidární závazek s dělitelným předmětem plnění vznikne jen když je toto stanoveno zákonem, rozhodnutím soudu nebo smlouvou.
Solidarita některých závazků vzniká již ze zákona (založení obchodní společnosti nebo rozdělení obchodní společnosti). Při solidárním závazku má věřitel samostatnou pohledávku vůči každému ze spoludlužníků a vlastně by mohl vymáhat splnění závazku celého nebo i jeho části vůči jednomu dlužníkovi nebo vůči všem spoludlužníkům, a to současně nebo postupně.
Splnění závazku kterýmkoliv ze spoludlužníků znamená zánik závazků všech spoludlužníků vůči věřiteli. Každý ze spoludlužníků je povinen plnit v celém rozsahu, ale věřiteli má být závazek splněn jen jednou, přičemž věřitel nemá právo si vybrat, od koho chce plnění poskytnout. Může tedy sice od jednoho plnění požadovat, ale je povinen přijmout plnění od druhého spoludlužníka.
Nedílný společný závazek je ten, jehož plnění lze vzhledem k povaze závazku splnit pouze společně všemi spoludlužníky, splnění musí tkvít v jejich současnosti. Tento typ závazku je upraven v ustanovení § 295 obchodního zákoníku a nedostatek součinnosti kteréhokoliv ze spoludlužníků způsobí porušení závazku všemi spoludlužníky. Opačně je ale věřitel povinen požadovat plnění jen společně na všech spoludlužnících. Takový závazek v oblasti obchodní, o jakou vám pravděpodobně půjde, se vyskytuje zřídka. Lze se s ním setkat v oblasti občanskoprávní, například umělecké, kdy se v některých případech stává, že závazek tkví ve vytvoření jakéhosi uměleckého díla, ke kterému se spoludlužníci zavázali a kde bez spoluúčasti jednoho z nich, není možné splnit.
Tolik jen obecně, neboť se jedná o poměrně rozsáhlou problematiku, která se týká dlužnické plurality nebo samozřejmě věřitelské plurality a je zajímavé se zabývat v této souvislosti ještě i vnitřními vztahy mezi spoludlužníky nebo spoluvěřiteli.
JUDr. Marie Moravcová