Byrokracie a omezení vlád brání vytváření nových pracovních míst
Praha, 15. 11. 2000
Současný počet 14,3 miliónu nezaměstnaných v zemích Evropské unie, což představuje 9,1 procenta práceschopného obyvatelstva, by se v příštích letech měl výrazně snížit. Za podmínky udržení nynějšího více než tříprocentního hospodářského růstu a uvolnění některých vládních restrikcí v oblasti trhu práce by tak čtyři milióny Evropanů měly najít novou práci. Klíčem k nim by se mohly stát soukromé zprostředkovatelny dočasné práce.
Velké západoevropské společnosti často nejsou ochotny nést náklady dlouhodobého zaměstnání anebo jednoduše potřebují rychle zvýšit produkci pro uspokojení krátkodobého nárůstu poptávky, dočasně tedy někoho najmou. Pro mnoho menších firem tyto agentury znamenají i lepší konkurenceschopnost. Na druhé straně je to práce na přechodnou dobu lepší než žádná, někteří ani dlouhodobě zaměstnaní být nechtějí. Pro mnohé je to také dobrá zkušenost v případě, kdy na trh práce teprve vstupují a chtějí si udělat přehled. Velká část - 30 až 50 procent Evropanů si totiž myslí, že stálou práci najde i poté, co absolvuje několik přechodných zaměstnání.
Díky fenoménu nové ekonomiky přibývá zprostředkovatelských firem, přičemž jejich podíl na zaměstnanosti v eurozóně v letech 1996 a 1998 činil 11 procent. Tyto agentury mají dobrou budoucnost už vzhledem k vytváření nových pracovních příležitostí, představujících čtyři milióny míst. Takový je podle šéfa jedné z největších firem v oboru - Adecco, Johna Bowmera, potenciál v Evropě. Jeho využití však brání omezení západoevropských vlád. Ty se podle Bowmera dají rozdělit do několika skupin.
První omezení vyplývá z ochranářských opatření vlád, zakazujících firmám, jako je Adecco, zprostředkovávat práci v různých sektorech. V Německu je tabu obor stavebnictví, v Belgii, Francii a Španělsku je to zase veřejný sektor. Uvolnění těchto zákazů by ale mohlo přinést na půl miliónů míst.
Další překážkou jsou tzv. statutární limity, omezující délku zaměstnání. Prodloužení tohoto limitu z půlroku na rok přineslo v Německu 55 tisíc nových míst. V neposlední řadě je na vině byrokracie. Ta umožňuje podnikům zaměstnat dočasného zaměstnance jen ve specifických případech. Tím je pro francouzské firmy případ nemoci, nečekaný nárůst poptávky nebo speciální projekty. Vlády se také brání legislativnímu rozšíření podílu dočasně zaměstnaných co do poměru k trvale zaměstnaným.
(bb, WSJ)
