Zavřené oči centrální banky

Zavřené oči centrální banky

Jiří Herczeg

Novou formou vysoce sofistikované trestné činnosti je vylákání prostředků od důvěřivých klientů pod slibem zhodnocení obchodování na devizovém trhu. Můžeme číst desítky inzerátů nabízejících možnost obchodování na mezinárodním devizovém trhu FOREX s vysokým zhodnocením vkladů a současně možnost zaměstnání v pozici devizový makléř.
Za normálních okolností lze dosáhnout zisku již s vkladem deseti tisíc dolarů díky tzv. pákovému efektu. Klient uloží na účet makléřské společnosti jistinu ve výši jednoho procenta hodnoty připravovaného obchodu a tím si "otevře pozici". Za tisíc dolarů dostane jeden lot a může nakoupit libovolnou měnu v hodnotě sto tisíc dolarů. Avšak v případě, že se kurs posune výrazně nepříznivým směrem a ztráta klienta by mohla výši zálohy přesáhnout, musí být účet doplněn nebo bude klientova pozice se ztrátou automaticky uzavřena.
Podvod vypadá následovně. Zájemci o obchodování na devizovém trhu musí vyplnit dvě smlouvy. Jednu s makléřskou společností registrovanou mimo ČR v některém z daňových rájů (o otevření účtu pro devizové obchody) a druhou, ve které pověřují zástupce zprostředkovatelské české firmy, aby je při jednání s tímto obchodníkem zastupoval. Smlouva je vždy v anglickém jazyce a klienti neznalí právnické angličtiny se musí spokojit s ústním vysvětlením obsahu s tím, že smlouva se nesmí před podpisem a složením zálohy vynášet mimo prostory zprostředkovatele. Při pohovoru jim zprostředkovatelé předestírají nepravdivé či zavádějící informace o rozsahu obchodování a rizicích spekulace na devizovém trhu. Dosáhnout zisku u těchto společností není možné, neboť obchodování je zčásti fiktivní a má sloužit pouze k vylákání peněz od klientů.
Občané, kteří tak přišli o úspory a cítí se podvedeni, se obracejí na Českou národní banku se žádostí o zásah. ČNB jim však ústy Karla Bauera (HN 22. listopadu) vzkazuje, že zprostředkovatelské firmy pouze shání klienty pro zahraničního obchodníka, takže nepotřebují devizovou licenci, a protože obchodník působí v zahraničí, je mimo dosah českých regulátorů trhu. Poškození si tak podle něj za ztráty mohou sami, neboť se neřídili heslem "Znej svého partnera" a nedostatečně si prověřili solidnost těchto firem. S tím nemohu souhlasit, neboť i volný trh, jehož je ČNB zřejmě vášnivým strážcem, musí mít svoje pravidla a hráči, kteří je porušují, musí ze hry ven.
Obchod s devizovými hodnotami je specifická činnost vyžadující odborné, technické a další předpoklady. Proto může s devizovými hodnotami obchodovat jen osoba, která má k tomu devizovou licenci od ČNB. Osoba bez licence nesmí obchodování s devizovými hodnotami ani nabízet. Jiné subjekty, které by poskytovaly služby, jež charakterizují obchodování s devizovými hodnotami, bez příslušné licence, by se tím dopouštěly neoprávněného podnikání a kromě sankcí ze strany orgánu státního dozoru nad devizovým trhem by jim mohlo hrozit i uložení trestněprávní sankce za trestný čin neoprávněného podnikání podle § 118 trestního zákona. Kontrolu plnění a dodržování devizových předpisů by měla provádět ČNB, která také rozhoduje o přidělení příslušné licence.
Zahraniční makléřská firma provádí obchody s devizovými hodnotami v ČR, proto potřebuje devizovou licenci. V inzerátech nabízí obchody s devizovými hodnotami, prostřednictvím zprostředkovatele provádí nábor klientů, uzavírá s nimi smlouvy a vybírá od nich peníze. Zaměstnanci zprostředkovatelské firmy vystupují současně jako makléři zahraniční firmy, kteří v prostorách zprostředkovatele provádějí pokyny klientů k nákupu či prodeji deviz.
Tím je obcházen devizový zákon a jednání zahraniční makléřské společnosti, která takto v ČR vykonává činnost v bez odpovídající licence, lze hodnotit jako neoprávněné podnikání, čímž dochází k porušení devizového zákona a ČNB je oprávněna za ně ukládat sankce podle devizového zákona. I v případech, kdy by zahraniční společnost potřebnou licenci měla, nemůže obchodovat s devizami tímto způsobem, neboť by to znamenalo nedovolený převod devizové licence na zprostředkovatelskou firmu a obě by tak byly vystaveny postihu ze strany státního dozoru.
To, co poškození klienti bance vyčítají, není odlišný právní názor na nutnost devizové licence, ale to, že zcela rezignovala na kontrolní funkci a v podezřelých firmách neprovedla kontrolu dodržování devizových předpisů tak, jak jí ukládá devizový zákon. Nezávislost bohužel v pojetí centrální banky znamená nečinnost, a tak před jejíma zavřenýma očima úzká skupina "finančníků" dosahuje pohádkových zisků. Podvedeným se oči sice otevřely, ale zbyly jim jen pro pláč.
Vidina bezpracného zisku vždy přivede dost důvěřivých investorů, na kterých pochybné firmy budou moci vydělávat. Ale ČNB jako orgán státního dozoru je tady i na ochranu těch neznalých, hloupých či chamtivých. Této funkci, jako již několikrát, ke škodě desítek poškozených opět nedostála a vystavuje se tak nebezpečí žalob na náhradu škody dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.

Autor je právník v advokátní kanceláři Teryngel - Strnadová