Nejen historické výnosy jsou důležité

Vlastnímu výběru fondu by mělo předcházet rozhodnutí o investiční strategii

Nejen historické výnosy jsou důležité

Praha, 6. 12. 2000
Jednou z bezesporu zajímavých alternativ, jak uložit své volné finanční prostředky do instrumentů kapitálového trhu (a dosáhnout tak v průměru vyšších výnosů než na bankovních účtech), je nákup podílových listů otevřených fondů. Výhodu, kterou docení mnozí amatérští investoři, představuje skutečnost, že rozhodování o jednotlivých investičních transakcích spočívá na bedrech profesionálů a současně dochází k rozložení úspor mezi velké množství cenných papírů. V současné době jsou i pro české investory dostupné tisíce fondů, které se liší v mnoha aspektech. Řada střadatelů se tak často ocitá před otázkou, do kterého fondu své prostředky uložit. Jak si vhodný fond vybrat? Neexistují sice žádná pravidla zaručující stoprocentně volbu nejlepšího fondu, ale určité principy, jak při výběru postupovat, je možné vymezit.
První otázka, na kterou si musí investor odpovědět, souvisí se zaměřením fondu. Základní alternativy jsou čtyři - fondy akciové, smíšené, dluhopisové a fondy peněžního trhu. Konkrétní rozhodnutí by mělo odrážet investorův přístup k riziku a s tím i úzce související předpokládaný časový horizont investice. U nejrizikovější formy, akciového fondu, lze očekávat nejvyšší průměrný výnos. Na druhou stranu je nutné počítat s tím, že v průběhu času může hodnota investice vykazovat i poměrně výrazné ztráty (jako toho jsme v současné době svědky u většiny fondů). V delším časovém horizontu však s největší pravděpodobností opět převáží vzestupné tendence. Stará moudrost, že trpělivost růže přináší, zde platí dvojnásob. Do akciových fondů by tedy měly směřovat pouze prostředky, které může investor postrádat po dobu delší pěti let.
Na opačné straně rizikového spektra se pohybují fondy peněžního trhu. V jejich případě hodnota podílových listů v podstatě pouze roste. Investor může ale očekávat zhodnocení pouze mírně nad úrovní termínových vkladů v bankách.
V druhé fázi by se měl investor rozhodnout, zda se bude orientovat na globálně zaměřené fondy, které nakupují cenné papíry ze všech koutů světa, anebo si vybere fondy specializující se na investování do určitého regionu či konkrétní země. Fondy investující do rozkolísaných regionů jako Jižní Amerika, jihovýchodní Asie či východní Evropa lze přitom doporučit pouze zkušenějším a odvážnějším investorům.
Za další klíčovou volbu lze považovat velikost společností, na jejichž akcie se fond zaměřuje. Fondy nakupující papíry malých firem nabízejí vyšší potenciál výnosu, ale při vyšším riziku.
Výše uvedené kroky sice představují teprve určitou volbu investiční strategie, ale měly by vlastnímu výběru konkrétního fondu vždy předcházet.
Při rozhodování mezi jednotlivými fondy lze sledovat šest hlavních kritérií - ratingové hodnocení, velikost fondu, renomovanost správce, minulou výkonnost, výši poplatků a minimální objem investice. Historická výnosnost sice hraje důležitou roli, ale je třeba brát na zřetel, že není zárukou stejné úspěšnosti do budoucna.
(cer)