Film & architektura

Film & architektura

(m)
Nejnovější číslo časopisu Forum architektury&stavitelství (3-4/2000)si podrobně všímá spojení dvou múz - zkoumá (v širším kontextu) vazby film a architektury. Na jedné straně se tu píše o architektuře, jež slouží filmu (ať již jako bezprostřední kulisa či jako budova uvádění kinematografických děl), na straně druhé pak o nezanedbatelném vlivu filmu na architekturu. Do třetice se pak objevuje téma propagace architektury skrze film a televizi. "Dva fenomény, dvě umění, bez kterých si současný život nedovedeme představit. I když vzájemná závislost není až tak nezbytná, vztah mezi nimi je nicméně pozoruhodný," konstatuje v jedné z úvodních statí Petr Urlich. "Je pravdou, že film je záležitostí posledního století, zatímco architekturu již známe poněkud déle. Ani tento časový rozdíl však nic nemění na jejich vzájemné propojitelnosti. Společným jmenovatelem tu může být příběh odehrávající se v prostoru i čase. Jistá nejednoznačnost či rozporuplnost takto definovaného pojmu vyplývá ze skutečnosti, že oba fenomény se v krajní podobě příběhu vyhýbají." Petr Urlich se dovolává teoretika dvacátých let Ricciotta Canuda, který na základě jednoduchého grafu dokazoval, že film je na vrcholu klasifikace uměleckých žánrů, neboť operuje v syntéze všemi uměleckými formami. Tou je malířství, sochařství s vrcholem architektury na jedné straně, tanec a poezie s vrcholem hudby na straně druhé. Hudba i architektura je pak základem špice pyramidy, kde se skví film. S tímto názorem je možné souhlasit i nesouhlasit, nicméně, blízkost filmu a architektury je sdostatek zřejmá.
Nejvýznamnějším prostorem filmu a architektury, virtuálního a hmotného světa, zůstávají kina. (Přiznává to i Aleš Danielis v rozhovoru, který tiskneme v tomto čísle). V současně době - to je třeba upřesnit - především multikina. Fórum přibližuje nová kina v zahraničí - v Berlíně, Rotterdamu, Halberstadtu, Paříži, San Sebastianu, Londýně, Drážďanech a dalších městech. Zvláštní pozornost je pak věnována dvěma novým projektům z Rakouska: Multikinu Cine Nova ve Wiener Neustadt a kinocentru W 3 ve středu Vídně. Ty už velmi úzce souvisejí i s novými projekty u nás. Fórum si podrobně všímá projektu multikina Anděl City, které vzniká na pražském Smíchově mezi ulicemi Plzeňská, Stroupežnického, Radlická a Klicperova, nového multikina pro Jižní město (galaxie Cinema City) i brněnského multiplexu Ster Century. Ze školních prací je připomenut projekt multikina v Holešovické teplárně.
Kam kráčí vývoj kin? klade si v titulu své stati otázku Bohdan Pícha. Odpovídá si: Celkem jednoznačně, že "kino jako takové nikdy nezanikne.", jeho proměny jdou však nasnadě. zatímco technici a vědci budou stále zdokonalovat kvalitu obraz či zvuku, úkolem architektů bud, aby se divák v prostorách nových kin cítil příjemně a chtěl se do nich stále vracet.