Být přijatelný po všech stránkách

Vonět sobě i druhým neznamená dnes zvláštní libůstku či změkčilost, ale slušnost

Být přijatelný po všech stránkách

Při sportu či jiné fyzické námaze je pot přirozený, ve společnosti vás ale může úplně znemožnit. Vonět však může každý.
Vstoupit do veřejného dopravního prostředku v teplém dni nebývá zrovna příjemné. Člověka obklopí zápach propocených oděvů a těl a slabší jedinec s vyvinutým čichem mnohdy raději vystoupí a dojde kus pěšky. Jsme opravdu tak nekulturní?
Ve výzkumu, který nedávno dělala společnost Henkel v Polsku, Maďarsku, Rumunsku, Slovinsku a u nás, jsme v používání prostředků proti pocení dopadli dost mizerně, přesněji řečeno nejhůř.

Potí se každý

Naše kůže je důmyslné zařízení, obalující a chránící celé tělo. V jednom jejím cm2 je mimo jiné asi 100 potních žláz. Celkem jich člověk vlastní tak tři čtyři milióny. Dělí se na velké a malé a pouze ty malé vylučují pot.
Na co je potřebujeme, když působí tolik nepříjemností. "Auto také musí mít chladič," říká lapidárně doktorka Miloslava Moskalyková z Ústavu lékařské kosmetiky. "Potíme se při zvýšené fyzické námaze, jde o termoregulaci, pocením ochlazujeme přehřátý organismus." Když má někdo horečku, musí se potit, říká lidová moudrost. Jde o totéž.
Potíme se i v klidovém stavu. Při běžném denním režimu a v průměrných teplotách vypotí člověk průměrně kolem 0,5 l potu, při horku a námaze to může být až 10 litrů. Trochu jinak se potí ženy. Jsou citlivější na změnu teploty a zároveň mají nižší počet potních žláz. Termoregulace proto probíhá pomaleji a zdlouhavěji.
Pokud jde o velké potní žlázy, ty mají na svědomí naši osobní nezaměnitelnou vůni - tedy to, co vlastně vnímáme u druhých podprahově, ovšem o to významněji. Když je nám někdo na první pohled sympatický, nebo naopak nepříjemný, neznamená to nic jiného, než že nám dobře či špatně voní. Kdoví, jestli bychom se bez vábných feromonů vůbec rozmnožovali. Velké potní žlázy jsou v dětství potlačené, dovyvinou se až v pubertě a na sklonku života opět jejich funkce klesá. Nejvíc tedy s nimi "tělo" pracuje v reprodukčním věku. Jistě ví proč.

Jak vonět

Připomeňme si ještě, že pot sám o sobě nezapáchá. Vždyť děti se také potí a přitom nejsou cítit. Jednak, jak výše řečeno, ještě nepracují velké potní žlázy, a hlavně děti nejsou ochlupené. Právě v ochlupeném podpaží, kde je vlhko a teplo, dochází k rozkládání, které způsobuje bakterie brevibacterium epidermidis.
Pro zdravého člověka, který dodržuje základní hygienu, vyměňuje si denně prádlo a vůbec na sebe dbá, by používání antiperspirantů mělo stačit k tomu, aby se udržel celý den voňavý. Vhodnější jsou samozřejmě přípravky neparfémované, aby mohl každý použít kromě nich i svoji vůni, na kterou je zvyklý. Není totiž nic horšího, než když různé druhy vůní svádějí spolu bitvu na jednom ubohém těle - výsledek obvykle nebývá pro nositele moc příznivý. Míchá-li se moc vůní najednou, vznikne nakonec zase jen nepříjemný zápach.
Používat můžeme deodoranty a antiperspiranty. Deodoranty bojují proti zápachu, překrývají jej, antiperspiranty přímo zabraňují pocení.
Antiperspiranty obsahují určité složky, na které mohou někteří jedinci reagovat alergicky - jsou to například vonné esence, alkohol. To je zřejmě jediné nebezpečí. Pokud člověk žádnými alergiemi netrpí, může je podle doktorky Moskalykové klidně používat.
Existují přípravky v různých formách, dáte-li přednost spreji, "kuličce" nebo tuhé konzistenci, záleží jen na vás. Antiperspirant nanášejte na čistou a suchou kůži. Samozřejmě do podpaží, kde se pot nejrychleji rozkládá a zapáchá. Mějte na paměti, že nesmí přijít do styku se sliznicí. Pro intimní místa, jako jsou třísla a hýždě, je proto mnohem vhodnější používat zásypy, tělové pudry.
Zvláštní péči si zaslouží nohy. Alespoň občas jim dopřejte koupel ve speciální soli, na noc je namažte krémem. Ráno použijte antiperspirant určený na nohy a pak ještě lehce zasypte pudrem. Nezapomínejte na boty, dávejte je vyvětrat, občas je rovněž vystříkejte nebo vytřete. Tato péče má hned dvojí účel. Jednak máte jistotu, že nebudete šířit odér "bolavá noha", jednak tím předcházíte plísňovému onemocnění.

Jiná nebezpečí

Jak vysvětluje dr. Moskalyková, plísním se daří všude tam, kde je vlhko a tma. Ve vlhkém prostředí se zvyšuje pH naší pokožky a to plísním vyhovuje. U nohou se projeví nejprve mezi 4. a 5. prstem chodidla, kde se objeví malé bolestivé trhlinky, pak se mohou na prstech ze strany vytvářet bílé povlaky. Nehty ztratí transparentnost, dochází ke ztluštění, drolení, změní se jejich barva. Plíseň je přenosná.
V tříslech se mohou objevit zarudlé ostře ohraničené plochy, mezi hýžděmi trhlinky a rovněž ohraničené červené plochy, které svědí. Mladé maminky se většinou u miminek obávají opruzení, které nastane, když je dítě delší dobu v mokré plence. U dospělých vznikají obtíže na stejném principu vlhké zapářky.
Podobný zárodek plísně se však objevuje i v podpaží, které přece jen lépe větrá. Chlupy jsou žlutě obalené a notně zapáchají. Tohoto problému se zbavíte jedině oholením. Ženy už jsou na depilování podpaží jakžtakž zvyklé, u mužů spíš výjimky potvrzují nepsané pravidlo, že to není nic pro chlapa. Právě u nich však se tyto problémy objevují.

Pocení jako choroba

O nadměrném pocení mluvíme tehdy, když z člověka doslova lije i bez pohybu. Nejprve je nutné zkoumat celkový zdravotní stav, aby se vyloučilo jiné závažné onemocnění. Příčinou nadměrného pocení může být cukrovka, poruchy funkce štítné žlázy, může se objevovat i v období hormonálních změn (puberta, těhotenství, klimaktérium).
Nadměrné pocení plosek chodidel a dlaní se dá léčit zvláštními koupelemi a injekcemi. Pro koupele se, jak uvádí doktorka Moskalyková, osvědčily soli hliníku, které úspěšně používají i na klinice proti určitým ekzémům. Do injekcí se používá botulotoxin a aplikuje se lokálně do postiženého místa. Pokud vás zlověstný název upomíná na smrtelně nebezpečný klobásový jed, nemýlíte se, ovšem není třeba mít obavy, v případě těchto injekcí jde o dávku třitisícekrát menší, než je dávka člověku nebezpečná. Nelze opomíjet ani psychickou stránku, vždyť stres, strach, tréma rovněž vyvolávají tvorbu potu. Každopádně projevy nadměrného pocení patří do rukou odborného lékaře.
Naši předkové neměli tolik možností jako my. Boty vytírali octem, šaty dávali vyvětrat, do sak a šatů všívaly ženy plátěná potítka, která se vyndala a přeprala. Častěji chodili na procházky, vůbec netrávili čas v autě a na dlouhých poradách. Dnes jsme mnohem víc mezi lidmi. Někdy doslova. Proč by ten kontakt nemohl být příjemný?
Fámy a pověry:
* Pocení je zdravé, protože odcházejí z těla jedovaté látky: S potem odchází z těla hlavně voda, pak soli, kyselina mléčná, močovina ap. K odvádění toxinů nejsou potní žlázy určeny.
* Používáním přípravků proti pocení se ucpávají potní žlázy, hromadí se lymfa a tím se podporuje rakovina prsu: lymfa s potními žlázami nijak nesouvisí, neprochází jimi, a nemá se tedy proč hromadit.
* Potí se jenom lidé: potí se všichni savci.