Jak fungují spotřební daně v ČR

Při uvažovaném vstupu ČR do EU musí být struktura zdaněných výrobků zachována

Jak fungují spotřební daně v ČR

* Ve většině vyspělých států má dlouholetou tradici rozsah vybraných výrobků podléhající spotřební dani. Při uvažovaném vstupu ČR do EU musí být tato struktura zachována. Je však velmi nutné respektovat a zohledňovat požadavky týkající se specifik jednotlivých komodit obsažených v nařízeních EU, které jsou závazné pro členské státy.
Spotřební daně jsou specifickým druhem nepřímých daní, kterými jsou zatíženy následující skupiny výrobků: uhlovodíková paliva a maziva, líh a lihoviny, pivo, víno, tabákové výrobky.

Hlavní znaky

spotřební daně jsou nepřímé daně, to znamená, že poplatníky těchto daní jsou všichni koneční spotřebitelé, kteří při nákupu uvedených výrobků zaplatí spotřební daň v jejich ceně;
spotřební daně jsou relativně stálé a jejich pravidelný výnos zajišťuje významnou část příjmů státního rozpočtu;
spotřební daně se vybírají jednorázově, a to převážně u výrobce nebo dovozce;
sazby spotřebních daní jsou stanoveny pevnou částkou v korunách na jednotku množství;
spotřební daně vstupují do základu pro výpočet daně z přidané hodnoty (jestliže má výrobek cenu bez daně 100 a spotřební daň je 50, pak daň z přidané hodnoty se vypočítává ze základu 150);
spotřební daně musí být dále neutrální vůči tržnímu prostředí. Stát nemá právo svými rozhodnutími zvýhodňovat nebo znevýhodňovat jednotlivé podnikatele nebo výrobky. To znamená, že sazby spotřebních daní jsou stanoveny ve stejné výši pro jeden výrobek bez ohledu na velikost firmy, její sídlo a zejména bez ohledu na to, zda se jedná o výrobek vyráběný v tuzemsku nebo dovážený.
Česká republika jako člen Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) se zavázala dodržovat pravidla tohoto seskupení. Základním pravidlem pak je, že členská země GATT nesmí svou daňovou politikou diskriminovat dovozce ve vztahu k tuzemským výrobcům a současně v případě uplatňování více než jedné sazby na vybraný výrobek (např. podle velikostní skupiny) je nutné, pokud není stanoveno jinak, uplatnit vždy nižší sazbu na dovážený vybraný výrobek. Zjednodušeně se dá říci, že plátci daně jsou všechny právnické a fyzické osoby, které v tuzemsku vyrábějí, do tuzemska dovážejí nebo z tuzemska vyvážejí vybrané výrobky.

Povinnosti, doklady

Daňová povinnost vzniká, opět zjednodušeně, dnem vyskladnění vybraných výrobků od výrobce, s výjimkou vzniku daňové povinnosti u cigaret, která vzniká dnem odebrání tabákových nálepek, nebo dnem vzniku celního dluhu, s výjimkou dovozu cigaret. Další situace, při nichž dochází ke vzniku daňové povinnosti, stanovuje zákon.
Základem daně je množství vybraných výrobků, které je uvedeno na daňovém dokladu v měrných jednotkách. Sazby daně jsou stanoveny jednotně pro celé území ČR a případné změny sazeb jsou pouze formou novely zákona o spotřebních daních, kterou schvaluje Parlament České republiky.
Způsob výpočtu daně se liší podle toho, zda jde o tuzemskou výrobu nebo o dovoz. U tuzemské výroby si v souladu s ostatními daňovými zákony vypočítává daň plátce sám (samozdanění). Při dovozu vypočítává daň správce daně (celní orgán) v souladu s celním zákonem. Clo také vypočítává celní orgán.
Všeobecně platí zásada, že výrobky, které jsou při dovozu osvobozeny od cla, jsou osvobozeny i od daně. Platí však výjimky z této zásady z důvodů možného obcházení zákona a možných daňových úniků. Nárok na osvobození musí nabyvatel uplatnit písemně u dodavatele nejpozději před vyhotovením dokladu o vyskladnění výrobků nebo u celního orgánu při podání písemného celního prohlášení.
Při vystavování daňového dokladu platí odlišný způsob pro vystavování daňových dokladů při tuzemské výrobě a při dovozu. Při dovozu plní funkci daňového dokladu písemné celní prohlášení (tzv. jednotná celní deklarace, jejíž náležitosti jsou uvedeny ve vyhlášce č. 92/1993 Sb.). Při tuzemské výrobě jsou plátci povinni vystavit daňový doklad nejpozději první pracovní den po dni vyskladnění. Plátce musí daňový doklad vystavit při každém vyskladnění a musí obsahovat tyto závazné náležitosti: základní identifikační údaje plátce, odběratele a vyskladněného vybraného výrobku, dále částku daně, datum vyskladnění, datum vystavení daňového dokladu a jeho pořadové číslo.
U spotřebních daní neexistuje systém odpočtů tak, jak je tomu u DPH. Přesto jsou některé zákonné důvody, kdy je možné uplatnit nárok na vrácení daně zaplacené v cenách nakoupených vybraných výrobků. Jednou z nejdůležitějších skutečností, kdy je možno uplatnit nárok na vrácení daně, je vývoz vybraných výrobků, dále pak možnost uplatnění nároku na vrácení daně z titulu výroby či přepracování daného vybraného výrobku, při uplatňování reklamací nebo převzetí zpět zboží, které nebylo odebráno atd.

Zdaňovací období

Zdaňovacím obdobím je v ČR kalendářní měsíc s tím, že daň se odvádí jednou částkou nebo zálohovými pevnými částkami denně s vyrovnáním daňové povinnosti nejpozději k 25. dni po skončení zdaňovacího období, a to v obou uvedených případech.
Povinnost právnických i fyzických osob registrovat se za plátce spotřebních daní u místně příslušného finančního úřadu vzniká nejpozději dnem vzniku první daňové povinnosti nebo u vývozců dnem podání první žádosti o vrácení daně. V případě nedodržení této povinnosti lze uložit plátcům dosti citelnou pokutu za neplnění povinností nepeněžité povahy.
Podrobné určení, které vybrané výrobky v rámci jednotlivých skupin jsou předmětem spotřební daně, i další podrobnosti jsou uvedeny v zákoně ČNR č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů.

(MF)