Špinavé prádlo se má prát doma

Prezident Havel si ještě nedávno pochvaloval dobrou spolupráci se současnou vládou

Špinavé prádlo se má prát doma

Havlova poslední zahraniční cesta, státní návštěva ve Francii, byla médii probírána téměř do všech detailů. Již to, že oficiální cesta hlavy státu je v jeho zemi tak reflektovaná, je pro Havla, posílaného v poslední době leckým na politický výměnek, velkou satisfakcí. Lze to však především považovat za doklad, že prezident v zemi galského kohouta splnil to, co si před cestou předsevzal. Po vstupu ČR do NATO je Havlově zorném úhlu naše přičlenění do Evropské unie a stabilizace rozkolísané ekonomiky, k níž zjevně bez návratu zahraničních investorů v dohledné době nedojde.
Obě témata hrála v rozhovorech s nejvyššími představiteli Francie prim a v obou případech se Havlovi dostalo neznepochybnitelné podpory. Pokud jde o EU, prezident svým způsobem šokoval. Státník ze země, která do unie teprve míří, si jednak "dovolil" francouzským senátorům předložit svou vizi federalizace Evropy, jednak se při česko-francouzských jednáních na nejvyšší úrovni vyslovil pro to, aby po skončení předsednictví Německa EU ve druhé polovině roku bylo pracovně stanoveno datum rozšíření nových členů, což by podle něj mohlo být v roce 2003. Potlesk Havlově vizi budoucího uspořádání Evropy ve francouzském Senátu byl všechno, jen ne zdvořilostní. Pokud jde o navržený termín vstupu ČR do EU, byla francouzská strana k jakémukoliv komentáři sice zdrženlivá, Havlův návrh, že by stanovení konkrétního data bylo pro přičleňující se země stimulující, však přijala s porozuměním. To, zač Havel v zahraničí sklízí respekt a kvůli čemu se mu tam dostává nadstandardního přijetí, ho často doma připravuje o politické body. Stalo se to i tentokrát, když před odjezdem do Francie tlumočil obavy, že bychom se svou nepřipraveností a lhostejností mohli sami vyřadit z první vlny. Reakce většiny českých politiků byla velmi nesouhlasná, nikoho ale před formulováním stanovisek nezajímaly důvody, které k tomu Havla vedly. Korunu všemu nasadil místopředseda vlády Rychetský, doprovázející českého prezidenta ve Francii. Na závěrečné tiskovce, určené zahraničním novinářům, dal pochybnosti prezidenta do souvislosti s typickým rysem české povahy zejména intelektuálů, a to s tradicí sebemrskačství a zpochybňování sebe sama před velkými úkoly. A jinak prý slyšel ve Francii pravý opak a přiváží do ČR dobré zprávy. Jak které, pane místopředsedo. To, co novináři slyšeli, byla rána pod pás prezidentovi, který si ještě nedávno pochvaloval dobrou spolupráci se současnou vládou. Ať už je to s námi a EU jakékoliv, špinavé prádlo se má prát doma.
Olga Skalková