Konvergence české ekonomiky k EU je rychlejší než růst HDP

Konvergence české ekonomiky k EU je rychlejší než růst HDP

Tabulka 2
Cenová hladina zemí CEFTA ve srovnání s Rakouskem (= 100)
Země 1993 1996
ČR 30,1 33,6
Maďarsko 52,6 37,1
Polsko 40,1 39,7
Slovensko 30,1 31,0
Pramen: ČSÚ
Tabulka 1
Úroveň HDP ČR podle parity kupní síly na 1 obyvatele
1993 1996
EU = 100 44,1 57,1
Rakousko = 100 48,9 64,5
Maďarsko = 100 141,3 137,0
Polsko = 100 180,7 181,8
Slovensko = 100 146,0 142,9
Pramen: ČSÚ
* Postupné začleňování ČR do evropských struktur zvýrazňuje otázku, jaké je postavení české ekonomiky v mezinárodním (především evropském) srovnání a reálného ocenění konvergenčních procesů. Důležité je jak zhodnocení změny pozice, kterou česká ekonomika dosáhla v průběhu transformace, tak střednědobý výhled.
Patrně nejsolidnější základ pro mezinárodní komparace ekonomické úrovně, cenových hladin a struktur vytváří Mezinárodní srovnávací projekt Statistické komise OSN a v rámci tohoto projektu Evropský srovnávací program (ECP - European Comparison Programme). Tohoto srovnání se ČR zúčastnila poprvé v roce 1990 jakožto součást Československa, v roce 1993 jako samostatný stát. V roce 1996 bylo srovnání organizováno v rámci členských zemí OECD a někte-rých vybraných tranzitivních ekonomik ve společném programu OECD a EUROSTAT.
V rámci projektu jsou propočítávány parity kupní síly (purchase party power - PPP) jednotlivých složek HDP členěné na různých úrovních agregace. Parita kupní síly udává počet měnových jednotek jedné země potřebných v této zemi k nákupu stejného množství zboží, jaké lze zakoupit ve druhé zemi za její měnovou jednotku. Je to tedy v zásadě relace mezi kupními silami měn a lze ji také interpretovat jako rozdíly mezi dvěma zeměmi v úrovni cen.
Výsledky představují bohatý analytický materiál; informují mimo jiné o PPP příslušné měny, mezinárodně srovnatelném objemu HDP (a jeho jednotlivých složek), úrovni cenové hladiny a cenové struktuře. Zatím jsou k dispozici pouze některé vybrané závěry srovnávacího programu, publikaci podrobnějších výsledků předpokládá ČSÚ později. Přesto lze již z momentálně dostupných údajů vyvodit zajímavé skutečnosti.

Postavení ČR

Údaje nejsou zatím přesné natolik, aby kvantifikace mohla být zcela jednoznačná. Proto byly vytvořeny skupiny zemí, jejichž ekonomická úroveň je na přibližně stejném stupni. Byly seskupeny podle HDP na 1 obyvatele v poměru k průměru 28 zemí OECD (= 100) do pěti skupin:
skupina s vysokým důchodem (nad 120): USA, Japonsko, Lucembursko, Norsko a Švýcarsko;
země s vyšším středním důchodem (105 - 119): Kanada, Austrálie, Rakousko, Belgie, Dánsko, Německo, Island a Nizozemsko;
země se středním důchodem (80 - 104): Nový Zéland, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Švédsko, Spojené království a Izrael;
země se středně nízkým důchodem (50 - 79): ČR, Portugalsko, Řecko, Slovinsko a Španělsko;
země s nižším středním důchodem (méně než 50): Mexiko, Maďarsko, Polsko, Turecko, Slovenská republika a Ruská federace.
EUROSTAT i ČSÚ uvádějí, že mezinárodní srovnávání výsledků v různých etapách může být z řady metodických důvodů zkreslující. Přesto lze alespoň orientačně uvést relativní pozici ČR vůči vybraným zemím podle projektu z r. 1993 a výsledků pro rok 1996 (viz tab. 1). Česká republika je spolu se Slovinskem stále v čele transformujících se ekonomik, odstup Maďarska a Slovenska se v průběhu let 1993 - 1996 mírně snížil.
V pozici vůči EU dosáhla ČR zlepšení stejně tak jako vůči sousednímu Rakousku. Pokud by výsledky srovnání z roku 1993 byly extrapolovány pomocí oficiálních temp růstu, dosáhla by relativní úroveň HDP na obyvatele méně příznivých hodnot než v reálném srovnání za rok 1996. Přibližně by relativní úroveň vzhledem k Rakousku dosáhla asi 47 % a k EU zhruba 53 %; výsledky by tedy byly přibližně o 10 procentních bodů nižší. Obdobná skutečnost byla zaznamenána i při srovnání výsledků pro roky 1990 a 1993.
Cenová hladina ČR vzhledem k 28 zemím OECD dosáhla hodnoty indexu 39 (viz tab. 2). Cenová hladina v transformujících se zemích je celkově stále nízká. To se může stát v budoucnu nezanedbatelným inflačním faktorem. Výrazné diference existují mezi cenami jednotlivých komodit a komoditních skupin. Jak uvádí ČSÚ, investice do strojů a zařízení byly relativně drahé (jejich index dosáhl hodnoty 92 vzhledem k OECD), ceny zboží dlouhodobé spotřeby pro domácnost dosáhly indexu 97, proti tomu ceny služeb byly stále relativně velmi levné (index 23). Stále tedy platí, že ceny obchodovatelných komodit dosahují nejvyšších relací, zatímco u neobchodovatelných komodit je vyrovnávání cenových hladin pomalejší. Významná část neobchodovatelného zboží a služeb se dosud cenově reguluje. Deformované cenové relace představují inflační rizika, protože (za předpokladu nepružnosti cen směrem dolů) se ceny budou přizpůsobovat nejvíce podhodnoceným komoditám.

Koeficient ERDI

Koeficient ERDI je recipročním ukazatelem celkové úrovně cenové hladiny a vyjadřuje poměr mezi směnným kursem a paritou kupní síly. Je silně negativně korelován s úrovní HDP na 1 obyvatele, tedy s ekonomickou vyspělostí či výkonností země. Podobně jako v období 1993 - 1996 nedošlo k výraznějšímu pohybu relativní cenové hladiny, nedošlo ani k výraznějším změnám koeficientu ERDI na bázi USD, ATS ani DEM. Na bázi USD zůstalo ERDI prakticky stejné (2,53), na bázi ATS pokleslo z 3,1 na 3,0, na bázi DEM ze 3,3 na 3,05. Hodnoty ERDI stále zůstaly dosti vysoké.
Z výsledků mezinárodního srovnávacího projektu vyplývá, že konvergence transformujících se ekonomik k vyspělým tržním ekonomikám pokračuje. V případě ČR došlo v r. 1996 proti roku 1993 k výraznému zlepšení relativní úrovně HDP na 1 obyvatele. Je asi o 10 proc. bodů vyšší, než odpovídá oficiálním statistickým ukazatelům hospodářského růstu. Možným vysvětlením jsou změny v kvalitě výrobků i služeb, k nimž v průběhu transformačního procesu dochází. Odhady, týkající se střednědobé konvergence české ekonomiky k EU, založené pouze na tempech růstu agregátních ukazatelů, je proto třeba zvažovat s určitou rezervou. Výsledky srovnání naznačují, že reálná konvergence probíhá rychleji. Problémem však jsou nízké cenové hladiny a jim odpovídající vysoké hodnoty ERDI, které svědčí o tom, že rizika inflačních impulsů v ČR stále existují.

Eva Zamrazilová,
Komerční banka