Možnosti poškozeného věřitele před zahájením trestního stíhání

Proti odložení trestního oznámení jsou další řádné opravné prostředky

Možnosti poškozeného věřitele před zahájením trestního stíhání

* Věřitel má v trestním řízení postavení poškozeného podle § 43 trestního řádu, a má tedy při podání oznámení o podezření, že byl spáchán trestný čin (dále jen "trestní oznámení") práva daná trestním řádem a zákonem o státním zastupitelství, a to již od podání trestního oznámení. Práva poškozeného jsou širší než práva oznamovatele, který není poškozeným.
Oznámení o podezření, že byl spáchán trestný čin, může směřovat nejen proti podnikateli - fyzické osobě, ale i proti statutárním orgánům právnických osob, resp. členům těchto orgánů a proti dalším osobám oprávněným jednat jménem podnikatele - fyzické osoby nebo jménem právnické osoby. Orgány činné v trestním řízení jsou povinny trestní oznámení přijmout a co nejrychleji vyřídit (§ 158 odst. 1 trestního řádu, dále jen "TrŘ"). Trestní oznámení může být podáno u státního zastupitelství, u vyšetřovatele Policie ČR anebo u policejního orgánu.

Prověření trestního oznámení

Vyšetřovatel popřípadě policejní orgán prověřují trestní oznámení. Není tedy správný postup, jestliže trestní oznámení podané u státního zastupitelství státní zástupce nepostoupí k prověření vyšetřovateli anebo policejnímu orgánu a sám sdělí oznamovateli, že oznámený skutek není trestným činem, neboť podle § 158 odst. 2 trestního řádu jsou vyšetřovatel a policejní orgán povinni učinit všechna potřebná opatření k odhalení trestných činů a zjištění jejich pachatelů. Takový postup je v rozporu i s § 158 odst. 3 trestního řádu. Vyšetřovatel a policejní orgán podle § 158 odst. 3 trestního řádu opatřují potřebné podklady a nezbytná vysvětlení a zjišťují a zajišťují stopy trestného činu. V kompetenci vyšetřovatele jsou úkony u trestných činů, na které zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje tři roky (§ 158 odst. 3 TrŘ).

Stížnost

Usnesení, kterým vyšetřovatel nebo policejní orgán trestní oznámení odložil, musí být podle § 159 odst. 5 trestního řádu doručeno poškozenému, který si proti němu může podat stížnost, a to ve lhůtě 3 dnů od doručení usnesení. Pokud vyšetřovatel nebo policejní orgán poškozenému pouze sdělí, že věc odložil, pak lhůta pro podání stížnosti nezačala běžet a poškozený se může domáhat u státního zástupce, který vykonává dozor nad činností vyšetřovatele nebo policejního orgánu, aby dal pokyn, že poškozenému musí být usnesení doručeno. Oznamovateli, který není zároveň poškozeným, se usnesení nedoručuje, protože nemá právo podat proti usnesení stížnost.

Odložení

Usnesení o odložení trestního oznámení není rozhodnutím ve věci samé (na rozdíl od usnesení o zastavení trestního stíhání), a proto trestní stíhání - pokud jsou k tomu zákonné důvody - může být v budoucnu zahájeno i pro skutek, ohledně něhož vyšetřovatel nebo policejní orgán věc odložil. Takový postup je možný i v případě, že věc byla odložena z důvodu promlčení trestního stíhání (§ 67 trestního zákona, dále jen "TrZ"), jestliže se zjistí, že k promlčení trestního stíhání nedošlo z důvodu, že skutek lze vzhledem k nově zjištěným skutečnostem kvalifikovat jako trestný čin podle přísnější trestní sazby (dodatečně se například zjistí, že podezřelý spáchal další podvodná jednání, takže jde o trestný čin podvodu podle § 250 odst. 4 TrZ, a nikoli podle § 250 odst. 3 TrZ), anebo z důvodu, že podezřelý spáchal nový trestný čin, na který trestní zákon stanoví trest stejný nebo přísnější (§ 67 odst. 3 písm. b/ TrZ).

Nesprávné usnesení

Ve stížnosti proti usnesení o odložení věci je třeba uvést, v čem je spatřována jeho nesprávnost. Nejčastějšími důvody nesprávnosti usnesení o odložení věci je rozhodnutí na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu (§ 2 odst. 5 TrŘ), a s tím související neopatření potřebných podkladů a nezbytných vysvětlení (§ 158 odst. 3 TrŘ) anebo nesprávné hodnocení důkazů jak jednotlivě, tak v jejich vzájemné souvislosti (§ 2 odst. 6 TrŘ). Pokud vyšetřovatel nebo policejní orgán odloží trestní oznámení, aniž ho prověřil v celém rozsahu, postupoval v rozporu s § 158 odst. 1 TrŘ. Pokud vyšetřovatel nebo policejní orgán jiného trestného činu, o němž se oznamoval nezmínil, musí postupovat z úřední povinnosti (§ 2 odst. 4 TrŘ) a zjištěné okolnosti prověřit. Pokud vyšetřovatel nebo policejní orgán tyto nově zjištěné okolnosti neprověří a věc odloží, postupoval v rozporu s § 2 odst. 4 TrŘ, což je důvodem ke zrušení usnesení o odložení věci státním zástupcem. Zjistí-li poškozený tento chybný postup z usnesení o doložení věci, je oprávněn ho uvést jako stížnostní důvod, který bude třeba zpravidla posoudit jako rozšíření trestního oznámení. V praxi jde o případy, kdy vyšetřovatel kvalifikuje zjištěné skutečnosti, které poškozený v oznámení neuvedl, jako obchodní spor, ačkoli je důvodné podezření na spáchání trestného činu.
Shledá-li státní zástupce stížnost důvodnou, usnesení vyšetřovatele nebo policejního orgánu o odložení věci zruší, přikáže mu, aby o věci znovu jednal a rozhodl (§ 149 odst. 1 písm. b/ TrŘ) a zároveň mu uloží, v čem má být šetření doplněno (§ 149 odst. 6, § 157 odst. 2 TrŘ). Vyšetřovatel, resp. policejní orgán je při novém rozhodování vázán právním názorem státního zástupce (§ 149 odst. 6 TrŘ). Porušení § 149 odst. 6 TrŘ, zejména zásadní nerespektování usnesení státního zástupce, může být důvodem k tomu, aby státní zástupce podle § 157 odst. 2 písm. b) TrŘ odejmul věc vyšetřovateli nebo policejnímu orgánu a učinil opatření, aby věc byla přikázána jinému vyšetřovateli nebo policejnímu orgánu. Postup podle § 157 odst. 2 písm. b) TrŘ připadá v úvahu i tehdy, jestliže vyšetřovatel nebo policejní orgán jsou v prodlení s vyřizováním trestního oznámení.
Podnět k odnětí věci může dát i sám poškozený.

Podnět k výkonu dohledu

Neshledá-li státní zástupce stížnost důvodnou, stížnost podle § 149 odst. 1 písm. c) TrŘ zamítne.
Proti usnesení státního zástupce, kterým byla stížnost zamítnuta, není přípustná stížnost. Poškozený je však oprávněn dát nadřízenému státnímu zastupitelství podnět k výkonu dohledu nad činností státního zastupitelství, které stížnost zamítlo. Právo podat podnět k výkonu dohledu vyplývá z ustanovení § 9 odst. 1, 2 zák. č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství.
Nadřízené státní zastupitelství přezkoumá zákonnost usnesení o zamítnutí stížnosti a zákonnost postupu, který tomuto usnesení předcházel. Pokud zjistí, že toto rozhodnutí, respektive postup jemu předcházející je v rozporu se zákonem, dá podřízenému státnímu zastupitelství pokyn, aby v prověřování trestního oznámení pokračovalo a byly opatřeny další podklady.
V opačném případě podnět k výkonu dohledu jako nedůvodný odloží.

JUDr. Roman Kozel,
advokát