Jugoslávii hrozí, že bude vyloučena z procesu hospodářské a politické rekonstrukce Balkánu

UCK složí do tří měsíců všechny zbraně

* Kosovská osvobozenecká armáda chce v jihosrbské provincii v budoucnosti převzít funkci oficiálních ozbrojených sil.
Priština (rkl, Reuters, čtk)
Dohoda o demilitarizaci jednotek albánských povstalců, kterou včera krátce po půlnoci podepsal vůdce politického křídla Kosovské osvobozenecké armády Hashim Thaći, je podle velitele mezinárodních mírových sil KFOR, britského generála Michaela Jacksona, "jednostranným aktem" iniciovaným UCK, který on sám pouze stvrdil svým podpisem.
Podle dohody odevzdají povstalci do třiceti dnů všechny zbraně, které mají kalibr větší než 12,7 milimetru a do tří měsíců pak všechnu zbývající výzbroj s výjimkou revolverů tělesných strážců velitelů UCK a loveckých pušek, pokud na ně ovšem dané osoby mají úřední povolení. Albánští bojovníci také přestanou nosit své uniformy, někteří z nich budou ovšem brzy začleněni do jednotek regulérní kosovské policie. Již v průběhu příštích sedmi dní označí navíc povstalci místa, na kterých budou zbraně skladovány. Skladiště zbraní budou zpočátku pod společným dozorem UCK a KFOR, později je budou kontrolovat pouze vojáci mírových sil. UCK musí také do týdne označit veškerá minová pole, která na území Kosova vybudovala, a zajistit, že provincii opustí osoby, jež nejsou kosovskými občany, tedy především albánští rekruti ze západní Evropy a USA a žoldnéři z muslimských zemí. Povstalci museli rovněž slíbit, že se zřeknou jakýchkoli odvetných akcí vůči Srbům.
Velení mezinárodních mírových sil pro Kosovo si je dobře vědomo toho, že nemůže očekávat, že tvrdé jádro UCK, které po několik let za cenu značných ztrát bojovalo proti srbským jednotkám v Kosovu, složí zbraně v uvedeném termínu zcela dobrovolně. Polní velitelé povstalců mají v úmyslu vybudovat ze svých oddílů pravidelnou armádu, která by v budoucnosti plně převzala kontrolu nad provincií. Představy Západu se od této koncepce silně liší a vlády v Bonnu i Washingtonu již vyzvaly UCK, aby se přeměnila v "politickou strukturu", která by se podílela na znovuvýstavbě Kosova.
Povstalecké jednotky v současnosti čítají 20 000 mužů. UCK vznikla v roce 1992 v centrální části Kosova jako ultralevicová bojůvka, která odmítla politiku pasívní rezistence hlásanou umírněným vůdcem kosovských Albánců Ibrahimem Rugovou. Ještě v létě loňského roku kontrolovala přibližně třetinu území provincie, zejména v horských oblastech kolem Peče, Uroševace a Podujeva na severozápadě, jihu a severovýchodě Kosova. Při bojích s jednotkami jugoslávské armády v závěru vzdušné kampaně Severoatlantické aliance utrpěli povstalci na svazích hory Pastřik, nacházející se na hranicích s Albánií, těžké ztráty, odhadované až na tři sta mužů. Srbská policie a polovojenské jednotky postřílely navíc v uplynulých měsících několik stovek zajatých příslušníků UCK.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit