Každá banka nenabízí plný komfort

Velké banky se konečně rozhodly úvěrovat drobné klienty přes běžný účet

Každá banka nenabízí plný komfort

Podmínky získání kontokorentu - záporného (debetního) zůstatku na běžném účtu

úrok v % p.a. další podmínky
Česká spořitelna 14,5 % úvěrový limit do výše 100 tisíc korun, prostředky jsou volně k dispozici na sporožirovém účtu; klient musí závazek vyrovnat do jednoho roku od prvního čerpání, poté může čerpat peníze opět podle sjednaného limitu; nepovolený debet úročen sankčním úrokem 25 %
Komerční banka 19 % u produktu A-konto při pravidelných měsíčních úložkách lze získat debet po třech měsících ve výši trojnásobku měsíční úložky, max. 100 tisíc korun na dobu nejvýše 180 dnů - debet zajištěný termínovaným vkladem je poskytován do 200 tisíc na půl roku; u B-konta a Expreskonta je debet na půl roku povolen podle bonity klienta v limitech 25 tis., 150 tis., 75 tis. a 100 tisíc korun; Gaudeamus poskytuje po 6 měsících od založení účtu debet max. do výše 3 tisíc; nepovolený debet úročen sankčním úrokem je 25 %
IPB 7 % u Privátního konta je debet zřízen za podmínky plateb na běžný účet ve výši min. 45 tisíc čtvrtletně, hradí se z klientových prostředků na spořícím účtu (je součástí Privátního konta), limit 20 tisíc, vyrovnat závazek je nutné do 1 roku; u Top konta je limit 50 tisíc; nepovolený debet úročen sankčním úrokem 20 %
Union banka 11 %, v současné době platí jak systém jištění termínovaným vkladem, tak nový systém uplatňovaný zatím jen na dvou pobočkách; podle nové nabídky bude debet povolen po půl roce trvání běžného účtu ve výši 10 tisíc za podmínky průměrného zůstatku 12,5 tisíce, na debet ve výši 50 tis. nutný průměrný zůstatek 62,5 tis.; splatnost 90 dní
Pramen: banky
Zklamání v podobě až třicetiprocentních sankčních úroků zažívají klienti bank, pokud nejsou dost disciplinovaní a vyberou ze svého běžného účtu více peněz, než kolik jich do banky uložili. Legalizaci tohoto postupu nabízejí ale jen některé banky.
(dd)
Tvrdé podmínky bank při využívání běžného účtu po dlouhou dobu trestaly každého, kdo se ocitl "v minusu" - vyčerpal ze svého účtu víc peněz, než kolik jich měl k dispozici. Tzv. debetní zůstatek nebyl možný. Změnu přinesla až letošní nabídka kontokorentů, tj. jisté formy úvěrů v podobě povoleného záporného zůstatku na běžném účtu. Nenabízejí ho ale všechny banky.
Přečerpání peněz není nic výjimečného. Znají ho zapomnětlivci při výběru kartou z bankomatů, do "technického debetu" se lze dostat i v případě, kdy se zadané trvalé příkazy k úhradám určitých plateb provedou automaticky, bez ohledu na to, že na účtu není dost peněz. Zpravidla se tam zase brzy objeví (na účet většinou dojde mzda), ale po určitou dobu zde minusový zůstatek existoval a klient je za to trestán velmi přísným způsobem v podobě vysokého sankčního úroku.
Možnost čerpat peníze až do minusového zůstatku je ale vítaná nejen z uvedených defenzívních důvodů. Může se stát i ofenzívní strategií nakládání s penězi a běžným způsobem financování klientových potřeb, pokud dokáže najít investiční příležitosti, které jsou dostatečné atraktivní, aby výnos z nich převýšil placené úroky na jeho kontokorentu (úvěru na běžném účtu). To je ale v současné době dost obtížné, protože kontokorent je úročen od 11 do 19 procent.
Kontokorent (záporný nebo jinak debetní zůstatek na běžném účtu) poskytuje drobným klientům zatím jen několik bank - Česká spořitelna, Komerční banka, Investiční a poštovní banka a nejnověji také Union banka. Ani ty však s jeho zavedením příliš nespěchaly (umožňovaly ho jen svým zaměstnancům a tato praxe leckde trvá). Je to logické s ohledem na riziko, a proto i proces povolování debetu je dost obezřetný - klient musí být připraven na to, že bude velmi důkladně zkoumán jeho dosavadní vztah s bankou (běžný účet u banky musí fungovat delší dobu, zohledňuje se i využívání jiných produktů téže banky apod.
Některé banky praktikují debetní zůstatek jištěný termínovaným vkladem. Půjčují tedy klientům jejich vlastní peníze. Tento postup může být dovedený až do absurdna - např. Union banka umožňuje klientovi na běžném účtu záporný zůstatek, ale úročí ho podstatně výše než termínovaný vklad, i přesto, že klient disponuje svými vlastními penězi. Záporný zůstatek je úročen 11 procenty, termínovaný vklad na jeden rok jen zhruba 6 procenty. Nově je zde ale zaveden, zatím na dvou pobočkách, systém faktického úvěru prostřednictvím debetu, ale ani zde není Union banka příliš vstřícná. Při průměrném půlročním zůstatku 12,5 tisíce poskytne debet ve výši 10 tisíc, při zůstatku 62,5 tisíce může být záporný zůstatek až padesátitisícový. Spolu s vysokou úrokovou sazbou 17,5 % a splatností 90 dní jde o velmi tvrdé podmínky. Navíc je systém praktikován zatím na dvou pobočkách a plošně by měl být v Union bance zaveden od října.
Zajištění penězi na spořícím účtu žádá u povoleného debetu i IPB, který ale poskytuje jen u Privátního konta, u jiných běžných typů účtů nikoli. Výše záporného zůstatku je logicky omezena výší klientových úspor. Podmínkou je, aby na běžný účet docházely peníze (čtvrtletně minimálně 45 tisíc korun).
Daleko velkorysejší je Komerční banka a zejména Česká spořitelna. V KB existuje na A-kontu možnost zajištěného debetu až do výše 200 tisíc, kdy klient musí mít peníze na spořícím účtu nebo termínovaném vkladu. Ale může jít i o faktickou půjčku peněz bankou (debet nezajištěný). Ten může dosáhnout 100 tisíc (tj. výše trojnásobku pravidelných měsíčních úložek). Stejnou částku lze získat i při nepravidelných úložkách, svou roli ale hraje zůstatek na běžném účtu. Debety poskytuje KB i u B-konta, Expreskonta a v minimální výši i u konta Gaudeamus.
ČS, tradičně velmi opatrná, zrušila armády ručitelů a hraje na strunu věrnosti klienta. Historie sporožirového účtu je hlavním kritériem při povolování výše záporného zůstatku, který i zde může dosáhnout 100 tisíc. Bez ručitele je možný debet až do výše 80 tisíc korun.