Ušlý výdělek může vyrovnat pojištění

Každou chřipku pojistkou pokrýt nelze, ale denní dávky v pracovní neschopnosti leccos vyřeší

Ušlý výdělek může vyrovnat pojištění

Devět pojišťoven na českém trhu nabízí možnost pojistit si riziko, že při pracovní neschopnosti nepokryjí nemocenské dávky od státu rodinné výdaje. Pojištění se ale každému nevyplatí. O výši dávky rozhodují klientovy příjmy, o ceně pojištění pak doba, od které jsou dávky vypláceny.
Rozdíl mezi měsíční mzdou a zdrojem peněz z "nemocenské" může být i přes její současné zvýšení veliký - komerční (ne tedy zdravotní) pojišťovny poskytují klientům částečnou až plnou kompenzaci v podobě denních dávek z pojištění ušlého výdělku. To může být velmi drahé pro ty, co se rozhodnou pro výplaty už v prvních dnech nemoci nebo zvolí dražší pojišťovnu. V opačném případě výše pojistného zase tolik nebolí.
Výplatu denních dávek je v několika pojišťovnách možné zvolit už od 8. dne trvání nemoci, ale pak je pojištění velmi drahé - pokud si někdo myslí, že každoroční chřipku "pokryje" sjednaným pojištěním, musí počítat, že jeho cena dosáhne i několika desítek tisíc ročně.
Pojišťuje se riziko ztráty výdělku, ke kterému dojde tím, že člověk je nemocný nebo má úraz. Musí být ale v pracovní neschopnosti - pouze tehdy pokládá pojišťovna případ za pojistnou událost (z lékařského hlediska jde o nemoc nebo následek úrazu, který je léčen a je lékařsky stanovena pracovní neschopnost).
Jde zřejmě o jediné pojištění, u kterého je plnění vázáno na mzdu. Pojišťovna propočítá podle klientovy mzdy maximální částku, kterou od ní může jako denní dávku v nemoci získat. Např. v Česko-rakouské pojišťovně by muž ve věku 45 let s měsíčním příjmem 30 tisíc mohl v době nemoci denně dostávat 320 Kč. Kdyby chtěl čerpat peníze od 14. dne pracovní neschopnosti, zaplatil by na tuto dávku 5568 korun, pokud od 28. dne, pak jen 2750 Kč. V případě, že by mu stačily denní dávky v této výši od 42. dne nemoci, představovalo by roční pojistné 1696 korun (tuto tzv. karenční dobu, tj. čas, od kterého lze čerpat dávky, mají Česko-rakouská pojišťovna a s Nationale-Nederlanden jako jediné stanovenu od 42. dne, tzn. velmi dlouhou).
Pro cenu pojištění, tzn. výši placeného pojistného, je tedy nejdůležitější, odkdy (od kterého dne pracovní neschopnosti) se klient rozhodne dávky čerpat. Čím dříve by kompenzaci své mzdy požadoval, tím více by na pojistném musel zaplatit. Nejdražší jsou dávky od 8. dne nemoci.
Zda klient podniká nebo je zaměstnaný, hraje u pojištění ušlého výdělku dost velkou roli. Např. Komerční pojišťovna, která s ním hodlá vstoupit v dohledné době na trh, kalkuluje orientační ceny pojistného od 8. dne výplaty dávek jen pro podnikatele, a to ty, kteří se odhlásili od státního systému nemocenského pojištění, a jsou tak v případě nemoci vázáni na komerční pojištění ušlého výdělku. U nich pak může dosahovat pojistné velmi vysokých částek, zejména chtějí-li být kryti dávkami již od 8. dne nemoci. V Komerční pojišťovně by takový podnikatel (45 let) s měsíčním příjmem 30 tisíc měl nárok na max. denní výplatu 600 Kč, a pokud by ji žádal již od 8. dne, musel by ročně zaplatit na pojistném více než 23 tisíc. V ČP Zdraví by tentýž muž-zaměstnanec mohl denně získat max. 400 Kč, a pokud by žádal výplatu od 8. dne, zaplatil by ročně přes 12 tis.
Pojistné pro nejvíce používané termíny, tj. výplaty od 15., a zejména 29. dne je však podstatně nižší.
Některé pojišťovny poskytují denní dávky bez ohledu na klientův příjem, resp. není nutné tento příjem pojišťovně dokládat (ČS-Živnostenská u svého standardního připojištění, když je životní pojištění sjednáno v odpovídající výši pojistné částky, poskytne klientovi až 1000 denně, přitom nad 500 Kč se zkoumá jeho zdravotní stav). Jiné, např. Česká pojišťovna Zdraví umožňuje klientům s měsíční mzdou do 24 tisíc hrubého, bez jejího dokladování, získat 300 Kč denně.
Pojištění ušlého výdělku je možné sjednat jako samostatný produkt bez vazby na jiné pojištění nebo v balíčku. Nationale Nederlanden zvýhodňuje až deseti procenty klienty, kteří u ní mají sjednané životní pojištění. Kooperativa ho samostatně neprodává, ČS-Živnostenská jen klientům, na nichž jí záleží (např. u více uzavřených pojistek).
Zlepšené podmínky vyplácení nemocenských dávek od státu od letošního října změnily zčásti náhled na výhodnost pojištění ušlého výdělku. Jeho užití mělo daleko větší význam v době, kdy nemocenské dávky připomínaly almužnu a řada rodin neměla v podstatě šanci při delším onemocnění hlavního živitele udržet si dosavadní životní úroveň.