Vysokoškolský zákon umožnil vznik prvních soukromých škol

Vysokoškolský zákon umožnil vznik prvních soukromých škol

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT) schválilo vznik prvních tří soukromých vysokých škol. Dvě působí v Praze, jedna v Kunovicích na Uherskohradišťsku.
(jap)
V posledních desetiletích můžeme v Evropě pozorovat přerůstání a přesouvání odborného vzdělávání do terciární úrovně. Objevují se kromě tradičních vysokoškolských i kratší, nově koncipované a prakticky zaměřené programy. Diverzifikace vysokého školství začala v zemích EU na konci 60. a na začátku 70. let vytvořením alternativních neuniverzitních vysokoškolských institucí typu Polytechnics, Fachhochschulen či Institutes Universitaires de Technologie. I u nás v posledních letech vznikaly vyšší odborné školy, které měly ambice poskytovat bakalářské vzdělání. Dnes je situace podstatně jiná. Tři instituce získaly souhlas ke zřízení neuniverzitní vysoké školy. Patří mezi ně Evropský polytechnický institut v Kunovicích na Uherskohradišťsku, Vysoká škola hotelová a Bankovní institut neuniverzitní vysoká škola - obě v Praze.
S myšlenkou vytvořit v rámci Bankovního institutu vysokou školu se podle děkana školy docenta Františka Jiráska začalo z podnětu pracovníků Evropské unie, resp. jejího programu PHARE, koketovat už v roce 1994. Zákony však tehdy její založení neumožňovaly. Přesto se podařilo řadu věcí postupně vybudovat, a když nový vysokoškolský zákon č. 111/98 Sb. v letošním lednu umožnil budovat soukromé vysoké školy, Bankovní institut požádal o povolení. To získal 14. června. Nové čtyřleté bakalářské studium bankovnictví bude tzv. profesně orientované, tedy zaměřené oproti univerzitnímu studiu více na praxi. Zatím schválený a od 1. listopadu otevřený studijní obor je zaměřen na bankovní management a bude vychovávat bankovní úředníky-specialisty, bankovní manažery a bankovní manažery-specialisty.
Přijímací zkoušky vzhledem k tomu, že licence na školu byla schválena poměrně pozdě, proběhnou ve dvou etapách. První ve dnech 5. - 6. října (to pro uchazeče, kteří podají přihlášku do 17. září) a druhá v posledním říjnovém týdnu (přihlášky nejpozději do 15. října). Konat se budou z matematiky a jednoho cizího jazyka (angličtina nebo němčina).
Mezi možné adepty studia zahrnuje F. Jirásek především stávající pracovníky bankovního sektoru, ale i celé finanční sféry. Obor může být zajímavý i pro pojišťovny, ale i průmyslové podniky, resp. jejich pracovníky, kteří se starají o vnitropodnikové banky apod. To však nevylučuje ani absolventy středních škol, kteří by chtěli v oboru pracovat. Studium proběhne kombinovanou formou založenou na skupinových konzultačních přednáškách, seminářích a praktických cvičeních a do značné míry na samostatné přípravě posluchačů.
Pětiletá praxe institutu s různými kursy a rekvalifikací umožnila relativně rychlý start této vysoké školy. Řadu věcí zde již mají vyzkoušenou, řadu problémů vyřešenou v souvislosti s jinými otázkami. Tak se dnes nová škola může pochlubit kvalitním učitelským sborem, který je zhruba ze 40 % tvořen vysokoškolskými profesory a docenty a zbytek jsou odborní asistenti. Vzhledem k profilaci na profesní vzdělávání je řada přednášejících přímo z praxe. To umožňuje rychle reagovat na její potřeby a současně i studenty seznámit s nejnovějšími zkušenostmi a trendy.
Díky tomu, že Bankovní institut už několik let odborníky ve své oblasti vychovává, je připravena i řada učebnic, z nichž některé se využívají už dnes na státních vysokých školách. Podle děkana Jiráska probíhají jednání s firmou Oracle, s jejímž software pracují u nás téměř dvě třetiny finanční sféry. Další jednání se vedou s firmou CESNET o připojení na internet za podmínek poskytovaných veřejným vysokým školám. Vše nasvědčuje tomu, že na nedostatek informačních technologií by si studenti neměli stěžovat.
(Pokračování na str. 12)