Stromy Stromovce

Stromy Stromovce

* Na ostrově neboli Pahorku ve Stomovce, ve stínu obrovitých kmenů třistaletých dubů, loni začala další kapitola. Ta má svým dílem přispět k širokému programu revitalizace tohoto pražského parku.
Když si v neděli vyjdete na procházku do nejstaršího a největšího pražského parku Stromovka, potkáváte rok od roku stále více a více lidí, kteří mu navracejí svou přítomností život. Chodí se zde, posedává na lavičkách, v létě se opaluje na trávě a v zimě bruslí a hraje hokej na několika zamrzlých rybnících, taky se běhá, neboli jogguje. Stromovka je rájem pejskařů z Prahy 6 a 7, jsou zde také vymezeny prostory pro cyklisty i pro časté koňské projížďky. Na jedné straně stojí Planetárium a pražské Výstaviště, na opačném konci je několik tenisových klubů a atletický sportovní areál, a když přejdete Vltavu, dostanete se za několik minut ke vchodu do zoo. Občas se ve Stromovce můžete občerstvit, dokonce i ve zchátralé zahradě bývalého skvostu parku - Šlechtovy restaurace, kde se pořádají koncerty a improvizované výstavy. Psi to tu mají skutečně snazší. Není zde, v téměř 100 hektarovém parku, mnoho míst, kam si můžete důstojně odskočit. Ovšem najdete zde obrovskou spoustu míst, kde můžete spočinout a obdivovat krásu mohutných a vzácných stromů a celkovou atmosféru parku.

Historie

Zatímco Vídeň se vždy chlubila Pratrem a Paříž byla hrdá na Buloňský lesík, Pražané především v dobách minulých nedali dopustit na Královskou oboru, lidově nazývanou Stromovka. Je pozůstatkem jedné ze tří prastarých obor, které se dochovaly na místech bývalého pralesa ustupujícího po 10. století nově budovanému městu - Praze. Po staletí byla Stromovka majetkem českých králů. Ve druhé polovině 13. století ji nechal Přemysl Otakar II. ohradit jako královskou honitbu. Žila zde spousta zvěře. Za krále Rudolfa II. byla obora osázena mnoha cizokrajnými dřevinami. Na jeho popud byla rovněž vykopána 1098 m dlouhá štola, která měla v minulosti za úkol zásobovat vodou z Vltavy umělé vodní nádrže ve Stromovce. Před několika lety byla k velké radosti veřejnosti zpřístupněna část podzemní Rudolfovy štoly vedoucí pod Letenskými sady téměř až k levému břehu Vltavy.
Historicky nejtěžším obdobím nejen pro obyvatele Prahy, ale i pro Stromovku, byl roku 1741 vpád saského vojska, které vykácelo veškeré stromoví a zničilo kaštanovou alej spojující Stromovku s Hradem. Pro nepřístupnost zůstal stát pouze porost dubů vysázených na bývalém ostrůvku zpustlého rybníka v posledních letech 17. století. Drancujícím vojskům se nejspíše nechtělo do vody, a tak vlastně dnes již více než tři sta let staré duby jsou jedinými svědky oněch dávných časů. A tady na ostrově neboli Pahorku, ve stínu obrovitých kmenů loni začala další kapitola, která má svým dílem přispět k širokému programu revitalizace Stromovky.

Pahorek

Tento nenápadný kopeček, bývalý ostrůvek, který je jistým středobodem či "pupkem" Stromovky - to je skutečně magické místo. Nejenže se k němu sbíhají cesty, že se nad ním tyčí obrovité, bohužel v mnoha případech již nemocné stromy, ale jeho kouzlo stále funguje. Loni na podzim se na něm sešlo asi sto velmi zajímavých lidí - herců, zpěváků a bývalých profesionálů - účastníků IV. ročníku tenisového turnaje EuroTel Žena Open '98. Spolu s novináři, televizními štáby a zástupci Magistrátu a městských částí Prahy zde zasadili nové stromy jako symbol kroků příštích. Hvězda turnaje, nejslavnější tenistka všech dob, Martina Navrátilová, přijela ochotně z USA a spolu s ostatními účastníky se vzdala nároku na honorář a zavázala se, že bude spojovat i v budoucnu svoji osobu s projektem Pahorek. Prvních 200 tisíc korun bylo investováno do výsadby stromů a na přípravu vegetačních úprav.
Zvláštní shodou náhod se zde propojilo několik souvislostí. Turnaj byl uspořádán v klubu Sparta Stromovka, v tomto klubu Navrátilová v mládí trénovala, do Stromovky chodila běhat, a jak sama vzpomíná, když se vracela večer domů, tak běžela potemnělým parkem ještě o poznání rychleji. Navrátilová je celosvětově spojena s mnoha charitativními projekty - u nás si vybrala pouze jeden. Dnes má svůj strom na Pahorku, a občas, když volá do Prahy, nezapomene se zeptat, zda jí ho zaléváme.
Projekt však nekončí - naopak. Studiem historických materiálů vyšlo najevo, že letos tomu bude 310 let, co byl na tomto Pahorku zbudován osmiboký altán. Naskýtá se tedy příležitost kopnout znovu do země a vrátit místu jeho prapůvodní účel. Tomuto kroku samozřejmě předchází důkladné územní řízení. Celá věc probíhá ve spolupráci s Projekční a poradenskou kanceláří pro zahradní a krajinářskou tvorbu Florart-Šimek a pod vedením odboru životního prostředí Magistrátu hl. m. Prahy. Ve Stromovce si skutečně nelze vysadit strom jen tak, jak si člověk zamane, natož něco postavit! Celková koncepce obnovy Stromovky probíhá podle rozsáhlé studie a po etapách. Finanční možnosti jsou pochopitelně limitované - takže iniciativa občanů, herců, sportovců a sponzorů v rámci akce Pahorek je vítána a je skutečně nezbytná.

Magistrát

Loni byla ve Stromovce povodeň, vichřice a kalamita. Každý rok by park potřeboval mnohem víc než 11 miliónů, kterými se daří pokrýt alespoň základní údržbu. "Velmi vítáme, že občané věnují větší pozornost svému okolí. Stromovka je park I. kategorie, to znamená, že je mu věnována nadstandardní péče. V posledních dvou letech byly kromě běžných zahradnických prací vybudovány dva nové můstky, zábradlí, byly rekonstruovány některé cesty, stezka pro koně, břehy rybníků byly nádherně opevněny kokosovými rohožemi," říká Petr Švec, náměstek primátora, do jehož kompetencí patří odbor životního prostředí. "Projekt Pahorek je důležitý také proto, aby se jeho prostřednictvím upozornilo na celou Stromovku. Velmi nás trápí osud Šlechtovy restaurace, bylo by třeba opravit a zbudovat dětská hřiště, některé další cesty." Na základě dohody s Magistrátem a Kateřinou Vaculovou z odboru životního prostředí bude během několika týdnů vyhlášena veřejná soutěž na stavbu nového altánu na Pahorku, kde stál před stovkami let. Vzhledem k tomu, že Stromovka je chráněna zákonem o památkové péči a že svým způsobem patří Pražanům, bylo dohodnuto, že podoba altánu bude otázkou veřejné soutěže. Architekti, projektanti a designéři mají možnost navrhnout, zda toto posvátné místo má býti pojato spíše v konzervativním stylu, který bude zachovávat nějaký historizující sloh, anebo revolučně - ve stylu, který bude svědkem naší doby.

Poselství potomkům

Nikdo netušíme, co bude za pár let. Záleží na každém z nás, jak se chováme ke svému okolí, jak můžeme ublížit nebo pomoci věcem kolem nás. Občanské sdružení 3 Duby začalo Pahorkem a má smělé plány do budoucna; v tomto roce uspořádat veřejnou sbírku prostřednictvím televize, kde si každý může symbolicky koupit strom nebo alespoň "větev" svým příspěvkem na Stromovku, bude uspořádán koncert významných hudebníků pod širým nebem, aukce obrazů, opět tenisový turnaj s exhibicí M. Navrátilové a dalšími osobnostmi, výstava fotografií. Vše s jediným cílem - získat další prostředky na Stromovku. Ať už pro stavbu altánu, kde by měla být zaznamenána jména všech, kdo pomohli, ale i pro dětská hřiště, cesty, obnovu rybníků a pro další nezbytné úpravy tohoto ojedinělého parku.

Pavel Maurer