Akademické dějiny našeho výtvarného umění 1890 - 1938

Akademické dějiny našeho výtvarného umění 1890 - 1938

* Na náš knižní trh konečně přichází dlouho očekávané dílo, které poprvé synteticky zpracovává dějiny moderního českého umění mezi léty 1890 až 1938, tedy téma, které představuje jednu z nejvýznamnějších hodnot, jimiž naše země přispěla k moderní evropské kultuře.
(ip)
Fakt, že toto zpracování přichází s tak velkým zpožděním, je dán tím, že za minulého režimu šlo o velmi kontroverzní téma, které bylo politicky dezinterpretováno, a proto jeho objektivní zpracování nebylo možné. Kamenem úrazu pro tehdejší držitele moci byl především fakt, že podstatná část zdejší levicové avantgardy již před druhou světovou válkou odmítla stalinismus, ba její hlavní mluvčí Karel Teige neváhal roku 1938 poukázat na velkou podobnost mezi nacistickou a sovětskou kulturní politikou a oficiálním uměním.
Stály-li před rokem 1989 v cestě vydání dějin moderního českého umění ideologické důvody, po tomto roce se značnou překážkou ukázaly náklady nutné k realizaci tohoto projektu. Je třeba více než poděkovat nakladatelství Academia, které se nakonec úkolu zhostilo s tradiční profesionalitou za podpory Grantové agentury ČR a Fondu pro vydávání vědecké literatury AV ČR. Dílo, rozdělené do dvou svazků, vskutku důsledně mapuje dané téma a je provázeno velkým souborem černobílých a barevných reprodukcí.
Editorům Vojtěchu Lahodovi, Mahuleně Nešlehové, Marii Platovské, Rostislavu Šváchovi a Lence Bydžovské se podařilo shromáždit reprezentativní okruh autorů, jejichž studie pokryly všechna odvětví moderního českého umění. Dílo je rozděleno do tří částí: První z nich, nazvaná Umění secese a symbolismu, počátky modernosti, je zaměřena na dějinný význam malířské generace devadesátých let, jež položila základy chápání modernismu, a dále na formování moderního umění na přelomu století v symbolismu, secesi a naturalismu. Druhá část, nazvaná Úsilí o moderní výraz, je věnována rozvoji moderního výrazu od poloviny prvního desetiletí 20. století do vzniku ČSR, přičemž jednotlivé kapitoly jsou soustředěny na vystoupení skupin Osma, Skupina výtvarných umělců a Tvrdošíjní. Třetí, nejrozsáhlejší a chronologicky nejucelenější část je nazvaná Umění první republiky (1918 - 1938). Začíná architekturou, která v počátcích Československa sehrála důležitou reprezentativní úlohu, a dále je věnována velmi bohatému spektru různých uměleckých směrů, od jakéhosi "středního proudu" modernismu až po vyhraněné avantgardní tendence, jaké představoval zvláště Devětsil a posléze Surrealistická skupina. Část uzavírá panoráma architektury třicátých let a přehled vývoje užitého umění. Autoři statí si samozřejmě nekladli za cíl vytvořit jakousi definitivní interpretaci vývoje českého moderního umění. Šlo jim především o splacení dluhu, který zdejší uměnověda vůči tomuto tématu měla, a vytvoření základu pro další, speciálnější studia.
Kolektiv autorů: Dějiny českého výtvarného umění 1890/1938 (IV/1, 2). Nakladatelství Academia, Praha 1998. Váz., stran 409 (1. svazek) a 496 (2. svazek), četné barevné reprodukce, cena neuvedena.