Rosa

Rosa

(JC)
Večer v teplé části roku často může "padat" rosa. Objevuje se jako drobné kapičky vody na zemském povrchu, nejčastěji je můžeme pozorovat na trávě a listí. Rosa ale ve skutečnosti nepadá, je to usazená voda, která vzniká kondenzací vodní páry obsažené v okolním vzduchu.
K pochopení mechanismu vzniku rosy je potřeba vysvětlit, že vzduch může za dané teploty pojmout jen určité množství vodní páry. Množství páry závisí na teplotě. Čím je vzduch teplejší, tím může obsahovat více páry. Pokud se vzduch ochladí na teplotu rosného bodu, přebytečná vodní pára v něm začne kondenzovat do kapiček a usazovat se na chladném povrchu.
Rosa se zpravidla tvoří ve večerních a nočních hodinách za jasných, málo větrných nocí a trvá až do ranních hodin. Při těchto podmínkách se povrch výrazně ochlazuje a od něj se ochlazuje i okolní vzduch. Pokud teplota povrchu a následně i vzduchu klesne pod teplotu rosného bodu, vzniká rosa.
Měření množství rosy je poměrně obtížné. Přístoje k tomu používané se nazývají drosometry, česky rosoměry. Rosoměry fungují na hmotnostním nebo vizuálním principu. Při hmotnostním měření se množství vzniklé rosy určuje vážením. Vizuální princip spočívá v porovnávání rosy zkondenzované na rosoměrných destičkách se stupnicí standardních fotografií orosených povrchů.
V našich zeměpisných šířkách může za jednu noc vzniknout 0,1 až 0,3 mm rosy, v ročním úhrnu to činí přibližně 10 až 20 mm.