Jak se stavěl největší zavěšený most s dálnicí i dvoukolejnou železnicí

Jak se stavěl největší zavěšený most s dálnicí i dvoukolejnou železnicí

Suchou nohou z Dánska do Švédska

Průliv Öresund odděluje Dánsko od Švédska už po tisíce let. Naposledy tudy bylo možné přejít suchou, i když poněkud zmrzlou nohou během poslední doby ledové. Frekvence tehdy pravděpodobně moc velká nebyla. Ojediněle to pak bylo možné, pokud průliv během zvlášť dlouhé a kruté zimy zamrzl. To se prý však naposled stalo v 17. století.
Na protilehlých stranách průlivu Öresund se většinou na dohled rozkládají nejhustěji osídlené části dvou severských království. Na dánské straně je to ostrov Sjaelland s hlavním městem Dánska a s "přilepeným" - leč nesmírně důležitým - ostrůvkem Amager, na němž je nejen kodaňské předměstí, ale i jedno z nejfrekventovanějších evropských letišť. Na švédském břehu jsou to kraj Skane a město Malmö. Spojení napříč průlivem obstarávají denně desítky trajektů na několika spojnicích. Nejfrekventovanější jsou linky mezi Kodaní a Malmö, další vedou napříč průlivem mezi dalšími protilehlými body, až po dánský Helsingor a jeho švédský protějšek Helsingborg na severním konci průlivu.

Poloostrov, tunel, ostrov, most

Připomíná to zaklínadlo, které v jedné z pohádek o mašinkách pouštělo návštěvníky k černokněžníkovi: mašinka, výhybka, hradlo, most, pusť mne k panu Zababovi...
Obdoba tohoto zaklínadla se 1. července roku 2000 stane itinerářem při cestě z dánské metropole do švédského Malmö, ležícího na druhém břehu průlivu Öresund. Nepůjde přitom o pohádku, ale o výsledek práce projektantů a stavitelů pevné linie, spojující obě města. Hrubá stavba tohoto spojení byla slavnostně dokončena minulou sobotu 14. srpna uložením posledního dílu nejviditelnější a nejatraktivnější částí tohoto spojení - 7845 metrů dlouhého dvoupatrového mostu.
Spojení z Kodaně do Malmö začíná vjezdem do podmořského tunelu na uměle nasypaném 430 metrů dlouhém poloostrově, chce se říci přilepeném k ostrovu Amager těsně vedle kodaňského letiště. Tunelová část trasy má délku 4050 metrů a její stavba probíhala tak, že do rýhy na dně průlivu bylo postupně spouštěno dvacet 176 metrů dlouhých, 38,8 metru širokých, 8,6 metru vysokých a 55 000 tun těžkých prefabrikátů se dvěma dálničními a dvěma železničními tubusy. Jejich výroba probíhala na severním předměstí Kodaně a na 20 kilometrů vzdálené místo usazení byly převáženy po moři. Tato podmořská stavba má světový primát v délce podmořského tunelu, společného pro dálnici i železnici.
Podmořská část trasy se vynoří na světlo na uměle nasypaném, 4055 m dlouhém ostrově. Projektanti celé stavby v jedné z prvních studií uvažovali o využití nedalekého neobydleného ostrova Saltholm uprostřed Öresundu. Nakonec však zvítězilo řešení, které se tomuto neobydlenému ostrůvku s unikátními mokřady a hnízdišti ptactva vyhnulo.
Za umělým ostrovem, který už má i jméno Peberholm, začíná celkem 7845 metrů dlouhý dvoupatrový most. Dálnice i železnice stoupají od mořské hladiny na pilířích k jeho střední části. Západní nájezd od Dánska je dlouhý 3014 metrů, zavěšená střední část mostu je dlouhá 1092 metrů a východní nájezd u švédského břehu je dlouhý 3739 metrů . Mezi dvěma páry 204 metry vysokých pilířů, na nichž je zavěšena střední část mostu, je vzdálenost 490 metrů. Tímto rozpětím se most přes průliv stal největším zavěšeným mostem s dálnicí i dvoukolejnou železnicí na světě. Plavební výška mezi mostem a hladinou je v této části mostu 57 metrů.
Na švédském břehu celá stavba končí (nebo začíná) na poloostrově Lernacken, nedaleko centra Malmö. Tam budou umístěny i pokladny, kde se bude za průjezd přes Öresund platit.
Obří plovoucí jeřáb, který zvedal na mostní pilíře 120 až 140 metrů dlouhá a kolem 6000 tun těžká pole mostu, nese jméno Svanen, což v překladu znamená Labuť. Z velké dálky to snad opravdu mohlo vypadat, jako by labuť postupně snášela klacíky a stébla rákosu na své hnízdo. S posledním "stéblem" vyplul jeřáb v pátek 13. srpna a o den později byl už poslední díl mostu uložen na svém místě.
Plovoucí monstrum se na slavnostní ukončení hrubé stavby spojení přes Öresund náležitě vyšňořilo. Hrálo totiž nejen hlavní roli při stavbě mostu, ale bylo i monumentální kulisou při následující oslavě spojení obou břehů.
Tradičním státnickým úkolem hlav korunovaných je (už od dob stařičkého c. k. mocnáře) otevírání provozu na mostech. Je pochopitelné, že spojnice vedoucí z jednoho království do druhého si podle protokolu vyžaduje přítomnosti obou stran. Protože však mezi Dánskem a Švédskem byla zatím dokončena jen hrubá stavba pevného spojení obou zemí dopravními tepnami, připadla tato role královské mládeži obou dvorů: švédské korunní princezně Victorii a dánskému korunnímu princi Frederikovi. Oba sympatičtí mladí lidé vykročili z protilehlých stran posledního uloženého mostního pole po koberci před tribunu, plnou kamer a fotoaparátů, aby se ve výšce 68 metrů nad hladinou průlivu, doposud oddělujícího jejich království, pozdravili, podali si ruce a objali. Budoucí hlavy korunované si pro tento okamžik musely nasadit přilby stavitelů spojení přes Öresund, stejně jako všichni ostatní účastníci slavnostní události. Stavba dosud není kolaudovaná a bezpečnostní pravidla se na severu dodržují bez výjimek. Přilba s vytištěným datem přemostění průlivu - 14. srpna 1999 - se pro všechny zúčastněné stala unikátním suvenýrem.

Nezvyklá oslava

Obrovský jeřáb spustil nad střed mostu jedním ze svých ramen titěrné lanko. Na jeho hák, vlastně háček či karabinku, se připoutala útlá gymnastka v oranžové pracovní kombinéze a rovněž s pracovní přilbou budovatele mostu přes průliv na hlavě předvedla ve výšce desítek metrů svou sestavu. Na jedné z nejvyšších plošin jeřábu ždímal kytarista ze svého nástroje zvuky a pasáže, připomínající ty nejúchvatnější partie z koncertu Pink Floyds.
Ke křehké dívčině se po chvíli přidalo i sedm dalších akrobatů, kteří synchronizovaně předváděli v závěsu na dalších lanech své sestavy. Z plošiny jeřábu byly spuštěny obří látkové pruhy v barvách obou zemí a vylétly tisíce červených, bílých, žlutých a modrých balónků. Nad průlivem Öresund je čerstvý vítr dokonale promíchal. Švédsko a Dánsko byly spojeny pevnou linií ojedinělého technického díla.

Vzniká Öresund Region

Až bude v polovině příštího roku celá trasa zprovozněna (což jistě proběhne za přítomnosti korunovaných hlav obou sousedních království), projeví se to především v časovém zkrácení cesty mezi oběma břehy Öresundu. Provoz trajektů bude silně omezen, změní se struktura a způsob dopravy mezi Evropou a Skandinávií.
Na samotný most navazují v Kodani i v Malmö a v jejich okolí další obrovské investice. Obě města budou propojena rychlodráhou, která dnes končí u kodaňského letiště. V obou metropolích se buduje metro, nové dálniční nájezdy, okruhy a přiváděče propojí most se současnými dálnicemi i s centry měst. Mostní a tunelové spojení obou břehů však bude mít dalekosáhlé následky pro přilehlé oblasti Dánska a Švédska. Na severu Evropy tak vznikne ekonomicky silný region, který se se svými třemi milióny obyvatel, přístavy, letištěm, potenciálem průmyslu i obchodu může stát severskou protiváhou Berlína či oblasti Rotterdam - Amsterodam.
Odborníci odhadují, jak se urychlené spojení projeví i v každodenním životě obyvatel obou břehů Öresundu. Švédsko a Dánsko dělí nejen průliv, ale i různá cla a daně, různá struktura a úroveň ekonomik. A třeba i různé možnosti koupit si láhev něčeho ostřejšího. Malmö věří, že aktivním zapojením do života Öresund Regionu poněkud otupí dosavadní centralismus Stockholmu, který má tak trochu smůlu, že leží několik stovek kilometrů za tímto nově vznikajícím evropským ekonomickým prostorem.
Břetislav Koč