Houska

Tip na výlet

Houska

(ip)
Restituce majetku, které nastaly po listopadu 1989, se podstatným způsobem dotkly řady historických objektů. Jejich důsledky pro památkovou péči a turistický ruch byly stejně rozmanité jako lidé, kterým byl majetek navrácen; škála hodnocení se prostírá od pozitivních případů, kdy se staronoví majitelé zasloužili o záchranu zdevastované památky až po případy negativní a takřka katastrofální.
Jednoznačně k těm pozitivním patří restituce hradu Houska potomkům jeho majitele z doby první republiky, prezidenta Škodových závodů Josefa Šimonka. Díky ní je v mnoha směrech unikátní hrad po dlouhých letech znovu zpřístupněn veřejnosti a postupně rekonstruován.
Starobylý hrad Houska leží stranou hlavních turistických tras na rozhraní středních a severních Čech, nedaleko "Máchova kraje", Kokořínského údolí. Návštěvník jej nalezne asi 8 km jihovýchodně od Dubé, přičemž vzhledem k položení hradu je vhodné spojit jeho návštěvu s blízkým Bezdězem, jehož majestátní silueta je ostatně z Housky na dohled. Na rozdíl od Bezdězu, dominujícího široké okolní krajině, je Houska jakoby skryta v lesích, což ostatně vedlo i k různým domněnkám ohledně důvodů jejího založení. Hrad je poprvé připomínán roku 1316, avšak založen byl patrně již mezi léty 1280 až 1290 Hynkem z Dubé, a to na území, které tehdy ještě patřilo českému králi, avšak vinou praktického zániku královské moci v českých zemích po smrti Přemysla Otakara II. nebylo nijak hájeno. Území kolem nového hradu sousedilo s rodovým panstvím pánů z Dubé a stavitel hradu Hynek proto počítal, že za služby nastupujícímu králi Václavovi II. území získá. Tak se také stalo, navíc dostal do zástavy i nedaleký Bezděz. Pověst oproti tomu vysvětluje odlehlost místa vybraného pro stavbu tak, že hrad byl postaven na "díře do pekla", aby bylo zabráněno pronikání zla, za což se ďábel pomstil tím, že zahradil v okolí prameny a způsobil nedostatek vody. V souvislosti s legendou stojí za to připomenout jeden kuriózní fakt z nedávné minulosti: V 70. letech hrad vlastnila Spolana Neratovice, která jej chtěla přebudovat na luxusní lázně v vodními kůrami. Voda byla u hradu hledána pomocí vrtu, jenž se dostal až do hloubky 270 metrů, kde na ni konečně narazil - byla však radioaktivní, pročež z celého projektu sešlo.
Hrad Houska je postaven na osamělé pískovcové skále s téměř kolmými stěnami, které hrad dobře chránily ze tří stran. Přístup do hradu z jižní strany byl opevněn příkopem a mohutnou hranolovou věží, jež stála na skále vystupující až do druhého patra stavby a byla zbořena v 17. století. Sevřená dispozice hradu s vnitřním nádvořím obklopeným ze všech stran budovami připomíná dispozici královských hradů Písku a Zvíkova, přičemž hrad stavěla huť, která dříve pracovala na Bezdězu.
Nejcennějším prostorem hradu je vysoká jednolodní gotická kaple, na jejíž západní stěně byla tribuna pro panstvo. V přízemí východní části kaple se nacházejí raně gotické sedilie zaklenuté do trojlistů na konzolách. V roce 1929 byly v kapli objeveny velmi cenné nástěnné malby z 30. let 14. století, na nichž spatřujeme řadu pozoruhodných ikonografických motivů. Přestože malby nejsou příliš zřetelné a vyžadovaly by důkladnou restauraci, povšimneme si na nich dvou velkých, proti sobě umístěných postav archanděla Michaela vážícího lidské duše a bojujícího s drakem jako symbolem zla nebo postavy sv. Kryštofa, jehož obraz měl podle středověkých představ magicky člověka posilovat proti ďáblu. Protože i v dalších alegorických malbách lze spatřovat souboj dobra a zla, nelze vyloučit, že legenda o "díře do pekla" pod hradem mohla být jedním z motivů, které tématiku výzdoby ovlivnily.
Houska je otevřena o víkendech dopoledne a odpoledne do 16 hod a před hradem si návštěvníci mohou prohlédnout výstavu dravých ptáků s výkladem o sokolnictví.