Pokyn MF ČR D-102: Uplatňování daně z přidané hodnoty při poskytování neveřejného ubytování

Pokyn MF ČR D-102

Uplatňování daně z přidané hodnoty při poskytování neveřejného ubytování

Ubytovací služby poskytované v zařízeních hotelového typu číselný kód SKP 55.1 a ubytovací služby poskytované v kempech a jiných zařízeních SKP 55.2 jsou zařazeny v příloze č. 2 zákona č. 588/1992 Sb., o DPH ve znění pozdějších předpisů a je u nich uplatňována 22% sazba daně. Výjimku tvoří ubytovací služby poskytované v rámci dětské rekreace (viz pokyn D - 101), ubytovací služby poskytované při rekondičních pobytech zdravotně postižených osob včetně diabetiků a ubytovací služby poskytované jako neveřejné ubytování.

Tento metodický pokyn vymezuje pouze otázky vyplývající ze specifického postavení ubytovacích služeb neveřejného ubytování, a které se odrážejí i v systému uplatňování DPH.

1. Objekt neveřejného ubytování

Za objekt pro poskytování neveřejného ubytování může být považována vlastní podniková ubytovna, ubytovací prostory pro vlastní zaměstnance najaté na základě smlouvy od jiné osoby, ubytovny charitativních organizací (např. ubytovna Armády spásy), ubytovací prostory zvlášť vyčleněné pro ubytování vlastních pracovníků v ubytovacím zařízení poskytující veřejné ubytování (např. hotel) a školicí zařízení organizace.

2. Subjekt neveřejného ubytování

Za subjekt neveřejného ubytování může být považována každá osoba mající pracovněprávní vztah (zaměstnanec) k organizaci poskytující neveřejné ubytování, případně i její rodinní příslušníci je-li jim ubytování poskytováno na základě smlouvy s touto organizací a pracovníci cizí organizace, se kterou má organizace poskytující neveřejné ubytování uzavřenou smlouvu o tom, že jejich ubytování je součástí poskytovaného pracovního výkonu (dodávky zboží nebo poskytované služby) a organizace má závazek ubytování zajistit.

V případě ubytování v ubytovnách charitativních organizací to budou všechny osoby přijaté správcem ubytovny k ubytování (převážně se bude jednat o tzv. bezdomovce).

V případě školicího zařízení jsou to všechny osoby, které se zúčastňují konkrétního kursu buď jako lektoři, nebo jako frekventanti.

V době, kdy je školicí středisko využíváno jiným způsobem, např. pro rekreaci, je ubytování rekreantů považováno za veřejné ubytování.

Stejně tak ubytování pracovních návštěv bez smlouvy výše definované v objektu neveřejného ubytování podle bodu 1 je považováno za ubytování veřejné a podléhá zdanění sazbou 22 %.

3. Pokud bude zajišťovat neveřejné ubytování

- hotel nebo jiné obdobné zařízení nebo

- školicí středisko patřící organizaci, která školicí kurs zajišťuje,

musí vést řádnou evidenci o poskytnutém neveřejném ubytování.

FÚ může v těchto případech uložit záznamní povinnost provozovateli podle konkrétních podmínek.

Účinnost pokynu: od 1. ledna 1995. Vydáním tohoto pokynu pozbývá platnost pokyn D - 53 vydaný pod č. j. 181/63 086/1993.

I. náměstek ministra JAN KLAK, v. r.