Deset nejlepších knih o podnikání

Deset nejlepších knih o podnikání

[*] Americký týdeník Business Week vybírá nejúspěšnější tituly v USA

Mezi letošními deseti nejžádanějšími knihami o podnikání ve Spojených státech, které vybral americký týdeník Business Week, se řadí na první místo dílo Eamonna Fingletona Blindside: Why Japan Is Still on Track to Overtake the U.S. by the Year 2000, Slabá stránka: Proč je Japonsko stále na cestě k překonání USA kolem roku 2000 (nakladatelství Houghton Mifflin). Autor v něm tvrdí, že země vycházejícího slunce přes své přechodné hospodářské potíže má ještě "silné konkurenční svaly" a může kolem roku 2000 ekonomicky dohonit Spojené státy. Fingleton provokativně tvrdí, že japonský systém, založený na plánování průmyslu a kolektivní koordinaci výzkumu a vývoje "není kapitalistický", je něčím jiným. Jde prý o stejný průlom, jaký představoval vznik kapitalismu z feudalismu.

Na druhé místo týdeník zařadil práci Stevena Solomona The Confidence Game: How Unelected Central Bankers Are Governing the Changed World Economy, Hra na důvěru: Jak nezvolení šéfové ústředních bank panují nad měnící se světovou ekonomikou (Simon & Schuster), která se prý "čte spíše jako thriller než pojednání o měnových záležitostech". Autor ukazuje, jak šéfové centrálních bank, kteří na rozdíl od poslanců či ministrů nejsou voleni, jsou s to - byť si občas nejsou jisti, jaké opatření zvolit - zažehnat i blížící se měnovou krizi. Varuje však zároveň, že vlády jednotlivých států na tyto instituce nenáležitě přenášejí stále více a více pravomocí.

Třetí v pořadí je kniha Francise Fukuyamy Trust: The Social Virtues and the Creation of Prosperity, Důvěra: Sociální ctnosti a vytváření prosperity (Free Press). Autor zkoumá vztah mezi "životem zdravé komunity a tvorbou blahobytu" a tvrdí, že egoistické chování, tak často opěvované ekonomy, může být kontraproduktivní. Má-li podle něho společnost prosperovat, musí se vyznačovat vysokou úrovní "spontánní sociability". Členové komunity by proto měli vytvářet celou řadu dobrovolných organizací, což se pozitivně projeví i ve fungování a kooperaci soukromých podniků. Občané těch společností, které se vyznačují malou dávkou důvěry, jako jsou podle autora Itálie, Čína nebo Francie, se údajně snaží vylučovat ze svého středu ty lidi, kteří nejsou členy určité komunity, a tím zprostředkovaně znemožňují i budování efektivních podnikových struktur.

Kniha The Winner-Take-All Society, Společnost, v níž vítěz bere vše, ekonoma Roberta H. Franka a politologa Philipa J. Cooka (Free Press) analyzuje tzv. společnost hvězd, v níž "vítěz bere vše". Ta umožňuje, že i poměrně menší rozdíly ve výkonnosti a nasazení se projeví v obrovských rozdílech ve finančním ohodnocení. V minulosti se to týkalo jen sportu a zábavního průmyslu, ale nyní se tento systém projevuje i v podnikání, médiích, advokacii, medicíně a ve vysokoškolském vzdělání. A tím se údajně zvětšuje mezera mezi bohatými a chudými, což negativně ovlivňuje kariérní orientaci přicházejících generací. Ovšem odpověď na otázku, jak společnost zbavit této mánie, prý autoři zůstali dlužni.

Kurt Eichenwald, reportér prestižního listu New York Times, letos vydal knihu Serpent on the Rocks, Had na skalách (HarperBusiness), v níž rozebírá "nejdestruktivnější podvody, které kdy pronikly mezi investory na Wall Street". V letech 1980 až 1990 se jich dopouštěla firma Prudential-Bache Securities Inc., která připravila řadu lidí o stamilióny dolarů. Kdo to zavinil? ptá se autor a soudí, že to byla "malá skupina manažerů, která při budování firmy jako své personální říše jednala bezohledně či ignorovala problémy". Když firma zkrachovala, byli to úředníci státního bankovního dozoru, kteří zajistili, že postiženým investorům se dostalo kompenzace za jejich ztráty. Proto je tak důležité tento dozor udržet, doporučuje autor.

Šestá vybraná kniha je od Jamese Champyho a jmenuje se Reengineering Management: The Mandate for New Leadership, Management při reengineeringu, mandát pro nové vůdcovství. Jde o dílo spoluautora (spolu s Michaelem Hammerem) slavné a průkopnické knihy Reengineering the Corporation, Reengineering podniku, o restrukturalizaci podniků, jež vyšla v roce 1993. "Revoluce, kterou jsme zahájili (s Michaelem Hammerem), se zastavila v nejlepším případě na půli cestě," uvádí Champy. V díle ovšem uveřejňuje interview s řadou manažerů těch firem, v nichž reengineering uspěl, jako jsou Wisconsin Energy, Intel nebo Frito-Lay, a ukazuje, jak se jim podařilo překonat překážky na chaotické a neobyčejně složité cestě k restrukturalizaci.

Dvě další knihy, sedmá a osmá v žebříčku Business Week, představují vynálezce, kteří se stali podnikateli - historického Thomase Alvu Edisona a současné Billa Gatese a Johna Sculleyho.

Neil Baldwin napsal dílo Edison: Inventing the Century, Edison: Vynalézání století (Hyperion). Autorovo nejzajímavější zjištění: nynější výzkum a vývoj by již neobstál, kdyby aplikoval Edisonovu oblíbenou metodou řešení problémů, totiž vyzkoušení doslova všech dostupných variant. Tento velký vynálezce byl kromě svých objevů také ještě schopen vytvořit vlastní úspěšné podniky, jako byl například Edison Electric Light Co., předchůdce nynějšího koncernu General Electric, který vyráběl všechno potřebné, aby "se rozzářila noc" v ulicích amerických měst. Jde údajně o dílo, které v době, kdy je knižní trh zavalován příručkami "jak to udělat", je velmi inspirativní.

Jerry Kaplan vydal v nakladatelství Houghton Mifflin práci A Silicon Valley Adventure, Dobrodružství v Křemíkovém údolí, v níž popisuje úsilí, jež bylo stejně ambiciózní jako cesta Billa Gatese, ale na rozdíl od něho naprosto ztroskotalo - své vlastní. Od roku 1987 Kaplan pracoval na průkopnické myšlence - vynalézt zařízení, jež by bylo schopno převést jakýkoli rukou psaný text do počítačového systému. I když do tohoto projektu investoval 75 miliónů dolarů, musel se jej v roce 1993 pro neúspěch vzdát. Porovnává svůj nezdar s úspěchem Gatesovy firmy Microsoft a Sculleyovy společnosti Apple Computers a zkoumá příčiny, proč narazil.

O nebezpečí slepé víry v "informační dálnice" píše skeptický Clifford Stoll v knize Silicon Snake Oil: Second Thoughts on the Information Highway, Zamyšlení nad informační dálnicí (Doubleday). Nynější "umanutost" počítači je prý nebezpečná a Internet nahrazuje knižní podobu informací džunglí bezobsažných dat. Většina dat uložených v Internetu je podle autora - astronoma, který se stal odborníkem na počítače - přetíženým a nadbytečným smetištěm. Průkaznost svých názorů dotvrzuje tím, že byl jedním z těch, kteří Internet přivedli k životu.

Američanem, který "se nemusí starat o svou budoucnost", je podle Business Week americký investor Warren Buffett, jeden z nejbohatších občanů své země. Dosud nejlepší knihu o něm, alespoň podle týdeníku, napsal Roger Lowenstein a nazval ji Buffett: The Making of an American Capitalist, Buffett: Zrod amerického kapitalisty (Random House). Buffettovo portfolio se mezi roky 1957 až 1994 zvyšovala průměrně ročně o 28,6 procenta! I když se autor snažil přijít na kloub tajemství úspěchu tohoto muže, musel doznat, že se mu je nepodařilo vypátrat.

MIROSLAV PRCHAL