Státní propagace je víc než kontakty

Státní propagace je víc než kontakty

[*] Rozhovor s ředitelem odboru MPO ČR Janem Hajným

Každoročně je Česká republika zastoupena na více než šedesáti mezinárodních veletrzích a výstavách a deseti samostatných obchodních prezentacích v zahraničí - obojí organizuje a na akce finančně přispívá MPO ČR. Dáváme na tuto stálou propagaci našich firem dost nebo málo peněz? Jsou tyto prezentace účelné? Tyto a další otázky v průběhu letošního roku vyvolávaly časté polemiky. Proto jsme při příležitosti nedávných Českých podnikatelských dnů v Číně požádali o rozhovor Jana Hajného, ředitele obchodně provozního odboru MPO ČR.

Šanghaj byla poslední letošní akcí. Jak hodnotíte jejich efekt?

Vím, co byste chtěli slyšet: Kolik obchodních kontaktů a kontraktů firmy uzavřely, v jakých objemech a sortimentu. Bohužel to se ve většině případů již stává součástí podnikového know-how, chcete-li i obchodním tajemstvím. Naším cílem a posláním není nic víc a nic míň než postupovat co nejprofesionálnějším způsobem. Věcný příspěvek spočívá v úhradě poloviny nákladů na výstavní plochy a sta procent na propagaci v zemi prezentace. Řekněme si také, že dnes ani počty návštěvníků nejsou v případě námi organizovaných akcí měřítkem.

Jak se tedy přesvědčujete o úspěšnosti akce?

Hlavním kritériem je odezva samotných našich vystavovatelů. To je barometr, který ukazuje, kam, do jaké země a do jakého teritoria naše podnikatele směrovat a snažit se jim našimi kontakty alespoň částečně prošlapat cestu.

A co vynaložené prostředky - je jich dost, nebo málo?

V letošním roce jsme na tuto státní propagaci vynaložili 90 miliónů korun. Na otázku, zda je to málo či mnoho, mohu jenom uvést, že je u nás mnoho obchodních společností, které na svou vlastní propagaci vynakládají více než námi vynaložených 90 miliónů. (Např. BVV, a. s. 150 miliónů - pozn. redakce). Přitom nejde jenom o obchodní aktivity firem, ale i o důstojnou prezentaci České republiky. Ať si proto každý udělá úsudek sám, my jsme přesvědčeni o naprosté účelnosti vynaložených peněz.

Na většině akcí se zdá, že i přes vaši podporu se účastní pouze bohaté firmy a prezentace není průřezem českým průmyslem. Nebylo by tedy účelné koncepci podřídit tomuto?

Máte v zásadě pravdu, že i v Šanghaji scházeli představitelé papírenského, textilního a dalších oblastí průmyslu. Kdybychom však zvýhodnili některé firmy proti ostatním, kteří se sami hlásí, pak by to byl v tržní ekonomice jistý druh protekcionismu a spekulace by nebraly konce. A za druhé - úspěšné firmy v tržní ekonomice vědí, co pro ně účast na veletrzích a obchodních akcích znamená, dají na ně prostředky. Jsou však i firmy méně úspěšné, které na to ještě nemají. Věřím, že náš model je zatím modelem správným, vyjadřuje tržní principy a pochopitelně i naši proexportní politiku. Za sebe mohu říci, že je i mým přáním vidět na těchto prezentacích úplný průřez českým průmyslem, a věřím, že naše činnost k tomu bude směřovat.

Jaká je filozofie účasti České republiky na zahraničních firemních prezentacích v roce 1996?

Program vychází z toho, co jsem již uvedl. Chceme pronikat na nová teritoria, ale chceme být i tam, kde musíme. Setkal jsem se též s názorem, proč obsazujeme významné evropské veletrhy, třeba Hannover a další, když tam naše firmy vystavují přímo. Zkušenost je taková, že prostě na některých akcích nemůže Česká republika chybět. Věřím, že v roce 1996 bude průmyslová a obchodní propagace našeho státu zahrnovat co největší průřez veškerou ekonomikou.

MILAN KAŠÍK,

Šanghaj/Praha