PLODINOVÁ BURZA BRNO: "Druhý dech" burzy čeká na podmínky

PLODINOVÁ BURZA BRNO

"Druhý dech" burzy čeká na podmínky

[*] Situace PBB je výsledkem státní regulace zemědělského trhu

Burzovní obchodování se zemědělskými komoditami žije v České republice očekáváním své opožděné renesance. Plodinové burze Brno (PBB) by měla napomoci nepřehledná situace na trhu obilí, která by mohla přitáhnout na burzovní parket všechny nespokojené, což je většina zemědělských výrobců.

Kalkulace představitelů PBB vychází sice z "těkavé" ceny na volném trhu, zejména na termínových burzách v zahraničí, avšak skrytě počítá s obtížemi při termínovém (zálohovém) nákupu Státního fondu tržní regulace (SFTR). Ten je totiž, i přes současný neúspěch v nákupu potravinářské pšenice z letošní sklizně, stále jejím největším "obchodním" partnerem.

Příčiny a důsledky

Zpětný pohled na český parket PBB naznačuje, že již od svého vzniku v roce 1993 trpěla burza nedostatkem zájmu o obchodování, a tím i nízkým objemem uzavřených kontraktů. Tyto se nakonec ustálily na úrovni kolem 100 miliónů korun ročně. Nejde přitom jen o to, že jde o pouhý zlomek hodnoty všech tuzemských obchodů vybranými komoditami. Znamená to současně, že se nepodařilo koncentrovat na jednom místě většinu nabídky a poptávky a v konečném důsledku usměrňovat cenu na volném trhu. Za těchto podmínek se PBB uvedla pouze jako jeden z dalších účastníků trhu zemědělskými komoditami. Účast na něm je tak pro obchodníky spíše prvním pokusem či poslední šancí koupit nebo prodat než objektivním tržním zhodnocením produkce.

Příčina je nasnadě. SFTR svým objemem nákupů, který by letos měl dokonce obsáhnout všechno nabídnuté množství v určené kvalitě, nejen soustřeďuje na sebe nabídku, ale zásadně ovlivňuje i cenu potravinářského obilí. Nedokonale, protože jím nabídnutá cena není univerzálně závazná, čímž tak plní roli státního obilního monopolu. Již zkušenosti z Československé republiky třicátých let potvrzují, že v takovém sousedství se komoditní burze spíše nedaří. Situace, v níž se PBB nachází, není proto důsledkem její vlastní neschopnosti, ale zejména následkem způsobu státní regulace zemědělského trhu. Především změna regulace je tak prvním předpokladem oživení burzovního obchodování.

Nabídka a poptávka

Omezení na českém zemědělském trhu našla svůj odraz také v rozvoji vlastních burzovních obchodů. Nejrozšířenější, neřekneme-li prakticky jediný druh uzavíraných kontraktů na PBB, jsou promptní obchody. Tato historicky nejstarší forma burzovního obchodování má svoje místo na menších burzách lokálního významu, zejména v Evropě. Nese s sebou příležitost k nákupu a prodeji, avšak ve své podstatě "odmítá" možnost spekulace. Právě její rozvoj ale vedl ke vzniku různých forem termínových obchodů, které "vládnou" světovým trhem zemědělských komodit.

Obtížnou průchodnost tohoto vývoje v českých podmínkách, ale i na většině komoditních burz v Evropě potvrdila i snaha rozvinout na PBB dodávkové obchody s termínem do 270 dní. Tento kvalitativně nový druh burzovního obchodování, který je předchůdcem moderních termínových (hedgingových, opčních, prolongačních či arbitrážních) obchodů, totiž vyžaduje nejen "práci" s různou mírou rizika, ale zejména jiný přístup k regulaci agrárního trhu. Termínové obchody na komoditních burzách se proto ne náhodou ve svých počátcích staly předmětem státních zákazů přímo ze zákona. Právě jejich rozvoj však vedl nakonec k největší koncentraci burzovních a opčních obchodů ve světě na Chicago Board of Trade (obilím, kukuřicí, sojovými boby), London Futures and Options Exchange (cukrem, kávou a kakaem), New York Cotton Exchange (bavlnou) nebo Winipeg Commodity Exchange (obilí).

(Ne)možnosti změny

Přes ambici PBB chytit v letošních vznášejících se cenách obilí "druhý dech" brněnský parket zatím nemůže podstatně změnit podmínky na českém zemědělském trhu, nebo rozšířit formy burzovních obchodů. Nijak se tím však v podstatě neliší od svých partnerských lokálních burz v rámci zemí CEFTA či ostatní Evropy. Konjunktura cen se navíc začíná ukazovat jako přechodné stadium, které má své kořeny (nebo i příčiny?) na největších termínových obilních burzách světa. To však není žádné drama, protože malá burza může existovat - což potvrzují i zkušenosti z první Československé republiky - i v symbióze s přísným obilním monopolem.

PETER MIŠÚR