STATISTICKÉ SIGNÁLY: Vývoj zahraničního obchodu České republiky ve vztahu k zemím Evropské unie v letech 1993 - 1995

STATISTICKÉ SIGNÁLY

Vývoj zahraničního obchodu České republiky ve vztahu k zemím Evropské unie v letech 1993 - 1995

[*] Mezi naše nejvýznamnější obchodní partnery patří Spolková republika Německo, Rakousko a Itálie

[*] Náš dovoz ze zemí EU dosáhl loni 312 miliard Kč, což tvoří více než polovinu celkového importu

Vlivem politických změn v Československu koncem roku 1989 se vytvořily podmínky pro rozvoj ekonomických vztahů s vyspělými tržními ekonomikami, které jsou nezbytné pro úspěch ekonomické reformy zaměřené na přechod k tržní ekonomice. Tento vývoj ještě podtrhl rozpad trhu RVHP, na který byla československá ekonomika do té doby jednostranně orientována. Prvořadá pozornost začala být věnována podstatnému rozšíření spolupráce s Evropskou unií (EU), přičemž cílem se stalo řádné členství v tomto seskupení.

Mezi důležité obchodní smlouvy uzavřené s EU v 90. letech patří Dohoda o obchodu, obchodní a hospodářské spolupráci uzavřená 7. května 1990 v Bruselu, která obsahuje mimo jiné ustanovení o volném pohybu zboží, služeb, pracovních sil a kapitálu. V Lucemburku byla 4. října 1993 podepsána Evropská dohoda o přidružení České republiky k Evropským společenstvím. Tento dokument nahrazuje Dohodu o přidružení uzavřenou mezi ČSFR a EU a vytváří také nezbytný rámec pro postupnou integraci ČR do EU a pro její budoucí plné členství.

Již při podpisu federální dohody obě strany projevily zájem provádět část dohody, věnované volnému pohybu zboží, ještě před ratifikací Evropské dohody. Tato myšlenka byla formalizována Prozatímní dohodou o obchodu a otázkách s obchodem souvisejících, která byla souběžně s podpisem asociační dohody podepsána v Bruselu 16. prosince 1991 mezi ČSFR, ES a ESVO, obsahující ty pasáže asociační dohody, které se týkají vzájemného obchodu.

Pro období existence samostatné České republiky je charakteristická stále výraznější orientace zahraničního obchodu na země Evropské unie (pro srovnatelnost jsou už od r. 1993 zahrnuty mezi země EU i Rakousko, Švédsko a Finsko). K vysoké dynamice vývoje zahraničního obchodu ČR a EU přispěl rovněž vstup Rakouska, Finska a Švédska do Evropské unie od 1. 1. 1995.

V roce 1995 dosáhl dovoz ze zemí EU 312 miliard Kč a podílel se tak na celkovém českém dovozu 56 %. Od roku 1993, kdy dovoz ze zemí EU tvořil 52 % celkového českého dovozu, se zvýšil o čtyři procentní body.

Vývoz do zemí EU v roce 1995 činil 250 miliard Kč (metodika platná v r. 1995, podle zpracování k 21. lednu 1996) a na celkovém českém vývozu tvořil 55 %. Vývoz do zemí EU se zvýšil od roku 1993 o šest procentních bodů.

Rychlejší růst dovozu než vývozu způsobil v roce 1995 schodek obchodní bilance -63 miliard Kč, přestože ještě v roce 1994 činilo pasívum obchodní bilance ČR se zeměmi EU -18 miliard Kč a v roce 1993 pouze -6 miliard Kč.

Teritoriální struktura

Našimi hlavními obchodními partnery ze zemí EU jsou Spolková republika Německo, Rakousko a Itálie, a to jak dovozními, tak vývozními.

Z Německa bylo v roce 1995 dovezeno zboží v celkové hodnotě 143 miliard Kč, což bylo o polovinu více, než bylo dovezeno v roce 1993. V roce 1995 tvořil podíl dovozu ze SRN 46 % dovozu České republiky ze zemí EU.

Do SRN bylo v roce 1995 vyvezeno zboží v hodnotě 144 miliard Kč, tj. o 44 procent více než v roce 1993. Na celkovém vývozu do zemí EU se v roce 1995 podílela Spolková republika Německo 58 %, což je o šest procentních bodů více než v roce 1993. Je pozitivní, že obchodní bilance se Spolkovou republikou Německo byla po celé sledované období aktivní a v roce 1995 činila jednu miliardu korun.

Z Rakouska bylo v roce 1995 dovezeno zboží v celkové hodnotě 38 miliard Kč, což bylo o 31 procento více, než bylo dovezeno o dva roky dříve. V roce 1995 tvořil podíl dovozu z Rakouska 12 procent dovozu České republiky ze zemí EU. Naopak do Rakouska bylo v roce 1995 vyvezeno zboží v hodnotě 29 miliónů Kč, tj. o 27 % více než v roce 1993. Na celkovém vývozu do zemí EU v roce 1995 se Rakousko podílelo 12 %, stejně jako v roce 1993.

Nižší dynamika vývozu než dovozu ovlivnila vývoj obchodní bilance s Rakouskem, která v roce 1995 dosáhla záporné výše -9 miliard Kč.

Z Itálie bylo v roce 1995 dovezeno zboží v celkové hodnotě 32 miliard Kč, což bylo o 83 % více, než bylo dovezeno v roce 1993. V roce 1995 tvořil podíl dovozu z Itálie desetinu dovozu České republiky ze zemí EU.

Český vývoz do této oblasti představoval loni hodnotu 18 miliard Kč, tj. o šest procent méně než v roce 1993. V roce 1995 se podílel český vývoz do Itálie na našem celkovém vývozu do zemí EU 7 %, což je o tři body méně než v roce 1993. Pasívní saldo obchodní bilance s Itálií rychle roste a v roce 1995 činilo -14 miliard Kč.

Zahraniční obchod s Německem, Rakouskem a Itálií tvoří kolem tří čtvrtin našeho obchodu s EU.

Komoditní struktura

Nejvýznamnější dovozní komoditou ze zemí Evropské unie jsou stroje a dopravní zařízení (SITC 7), kterých se v roce 1995 dovezlo za 138 miliard Kč a podílely se na celkovém dovozu z této oblasti 44 %. Tato komodita byla z hlediska celkového dovozu nejvýznamnější i v předcházejících letech (1994 - 43 procent, tj. 103 miliard Kč a 1993 - 46 procent, tj. 90 miliard Kč).

Dvacetiprocentní podíl na dovozu strojů a dopravních zařízení dosáhly nebo překročily v roce 1995 tyto oddíly SITC: zařízení silničních vozidel (SITC 78), strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu (SITC 72) a stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu (SITC 74). Významný byl také dovoz elektrických zařízení přístrojů a spotřebičů (SITC 77 - 15 procent).

Další významnou dovozní položkou v letech 1993 až 1995 byly polotovary (SITC 6), chemikálie (SITC 5) a hotové výrobky (SITC 8). V roce 1995 se pohyboval podíl dovozu polotovarů, chemikálií a hotových výrobků ze zemí EU kolem 15 procent.

Nejvýraznější dynamika dovozu mezi lety 1993 až 1995 je patrná u polotovarů, potravin a chemikálií.

Na vývozu do zemí EU se v letech 1993 až 1995 nejvíce podílel vývoz stejných komoditních položek, které byly významné i z hlediska dovozu, pouze pořadí jejich důležitosti je jiné. Nejvýznamnější položkou byl vývoz polotovarů (v roce 1995 se jich vyvezlo v celkové hodnotě za 86 miliard Kč, tj. 35 %), dále vývoz strojů a dopravních zařízení (1995 - za 60 miliard Kč, tj. 24 %) a vývoz hotových výrobků (1995 - za 35 miliard Kč, tj. 14 %).

Vývoz polotovarů byl nejvíce zastoupen oddíly kovových výrobků a železa a oceli (SITC 69 a 67).

V letech 1993 až 1995 rostl vývoz nadprůměrně u polotovarů, strojů a dopravních zařízení a chemikálií.

Pozitivně lze hodnotit tempo růstu strojírenského vývozu, což byl dříve tradiční vývozní artikl.

Vývoj struktury z hlediska komoditně teritoriálního

Jak již bylo uvedeno, nejvýznamnější dovozní komoditní položkou byly v letech 1993 až 1995 stroje a dopravní zařízení. Dovoz těchto položek v roce 1995 směřoval do ČR především ze SRN (49 %), z Itálie (11 %) a z Rakouska (10 %).

Podrobnější rozbor dovozu strojírenských a dopravních zařízení ze Spolkové republiky Německo ukazuje, že se dovážejí především strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu (SITC 72) (v roce 1995 jich bylo dovezeno za 16 miliard Kč), silniční vozidla za 15 miliard Kč.

Podobně i u dovozu polotovarů je nejvýznamnějším obchodním partnerem naší republiky Spolková republika Německo. Na celkové hodnotě dovezených polotovarů se podílelo Německo v roce 1995 46 %, Rakousko 17 % a Itálie 10 %.

Nejvýznamnější vývozní komoditou byly v letech 1993 až 1995 polotovary. V roce 1995 směřoval vývoz této skupiny výrobků z ČR především do Německa 62 %, Rakouska 9 % a Itálie 8 %.

Detailnější analýza vývozu polotovarů do SRN ukazuje, že se vyvážejí především kovové výrobky (v roce 1995 jich bylo vyvezeno za 14 miliónů Kč) a železo a ocel (13 miliard Kč).

Podobně i u vývozu další významné položky, tj. strojů a přepravních zařízení, je nejvýznamnějším obchodním partnerem naší republiky Spolková republika Německo. Na celkové hodnotě vyvezených strojů a přepravních zařízení se v roce 1995 podílelo Německo 60 procenty, Rakousko sedmi procenty a Itálie šesti procenty.

Lze předpokládat, že v prvních pěti skupinách SITC nedojde dlouhodobě k významnějším změnám ani v komoditní, ani v teritoriální struktuře v těchto třídách, protože jejich hodnoty jsou dány historicko-geografickými podmínkami a strukturou českého průmyslu.

Celkově se zbožová struktura českého zahraničního obchodu postupně přibližuje struktuře zahraničního obchodu členských států EU. Tento trend jistě usnadní vstup České republiky do Evropské unie.

Odbor statistiky cen a zahraničního obchodu ČSÚ