LEGISLATIVA: Novela trestního zákona musí posílit právní vědomí

LEGISLATIVA

Novela trestního zákona musí posílit právní vědomí

[*] Společnost by měla dát signál, že se neztotožňuje s jednáním, které poškozuje občany

[*] Korupční jednání může mít tři různé tváře

Nad rekodifikací trestního zákona se v nedávném rozhovoru (HN 7. srpna) zamýšlel JUDr. Jan Šula, bývalý ředitel ekonomické kontrarozvědky, jehož zkušenosti z policejní práce především v oboru hospodářské trestné činnosti mohou být zdrojem řady námětů. Požádali jsme jej, aby se vyjádřil i k dalším otázkám.

Velmi často se nyní veřejně hovoří o potřebě zesílit postih za korupční jednání. Co doporučujete z tohoto hlediska?

Korupční jednání je v trestním zákoně formulováno v ustanoveních § 160 a 161, což se týká přijímání a nabízení úplatků. Domnívám se, že by se toto jednání mělo rozdělit asi do tří oblastí a právní úprava by měla postihnout asi tyto typy jednání: za prvé, aktivní korupční jednání, za druhé, pasívní korupční jednání a za třetí, nepřímé korupční jednání. V prvním případě se jedná o fyzickou nebo i právnickou osobu, která přímo či nepřímo nabídne, slíbí, daruje nebo příležitostně obdaruje, zprostředkuje nebo zajistí výhodu majetkové či nemajetkové povahy ve prospěch veřejného činitele nebo státního orgánu v úmyslu, aby veřejný činitel nebo státní orgán vykonal určité jednání nebo se zdržel určitého jednání vyplývajícího z jeho pravomoci, funkce, postavení, zaměstnání nebo mandátu. Dále aby zabezpečil z titulu výkonu pravomoci, funkce, postavení, zaměstnání nebo mandátu výkon nebo zdržení se určitého jednání, nebo užil svého vlivu za účelem získání určité výhody nebo ovlivnění určitého jednání jiného státního orgánu, fyzické či právnické osoby. Takové jednání bude potrestáno odnětím svobody.

Pasívní korupční jednání lze charakterizovat stejně s tím rozdílem, že tento subjekt čin dosud nevykonal, ale v úmyslu jej vykonat požádá nebo přijme - přímo či nepřímo - nabídku, slib, dar, příležitostné obdarování nebo jakoukoliv výhodu.

Konečně nepřímé korupční jednání se týká těch, kteří žádají nebo přijmou výhodu za to, že svým vlivem působí na výkon veřejného činitele.

V té souvislosti je ovšem důležitý institut účinné lítosti.

Zajisté. Ten je potřeba podle mého názoru doplnit tak, že lítost zaniká v případě, kdy veřejný činitel nebo člen státního orgánu či veřejné správy nabídku přijal a pachatel o tom bezprostředně a bez průtahů učinil doznání státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu. Podobně je možno specifikovat, že trestnost činu veřejného činitele nebo státního orgánu zaniká před přijetím nabídky, slibu, daru, příležitostného obdarování nebo jakékoli výhody, když o aktivním korupčním jednání učiní veřejný činitel nebo státní orgán dobrovolně bez odkladu oznámení státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu.

Na všechny změny a doplňky, které navrhujete, by ovšem mělo reagovat i trestní právo procesní.

Pochopitelně. Podle mne je potřebná podstatná systémová změna ve vztahu k praktické činnosti policejních orgánů. Rekodifikace musí reagovat na nové skutkové podstaty a na novou situaci, v níž se ocitne policie. Jedna z diskutovaných variant je, že orgány trestního řízení se rozumí soud, státní zástupce, vyšetřovatel a policejní orgán, jímž se pro tyto případy rozumí Policie ČR. Je nezbytně nutné stanovit, kdo se může zúčastnit předsoudní a soudní fáze procesního řízení, prověrkového řízení, přípravného řízení a řízení před soudem. Je potřeba přesně definovat jednotlivé fáze.

Co si celkově slibujete od rekodifikace trestního zákona především z hlediska ozdravení ekonomiky?

Smyslem těchto nových právních úprav je v nezbytné míře přiblížit organizaci trestního práva a systém fungování orgánů činných v oblasti trestního práva institutům, které jsou blízké systémům EU. Co považuji ovšem za ještě důležitější, je zúžení prostoru pro páchání činností, které poškozují společnost, její jednotlivé členy. Činností, jejichž náprava je obtížně vymahatelná cestou obchodních soudů nebo je jimi nevymahatelná, anebo veškerá tato jednání nemohou být rozhodnutím obchodních soudů napravena a společnost chce dát najevo, že se s takovými jednáními neztotožňuje a nejsou v souladu s pravidly, která určila a dají se označit jako trestní. To totiž zrychluje možnost získání náhrady a dostává taková jednání pod kontrolu.

Celá tato úprava je velice nutná k posílení oslabené právní jistoty v oblasti ekonomických vztahů a upevnění právního vědomí v České republice a zvýšení důvěryhodnosti státních institucí, což opakovaně občané oprávněně požadují. MIROSLAV JELÍNEK