podpora podnikání: USA rozvíjejí průmyslové novátorství

podpora podnikání

USA rozvíjejí průmyslové novátorství

[*] Proč vůbec američtí "andělé" sázejí na "gazely" a vyhrávají?

Za pouhé čtyři roky vzniklo v USA 8,3 miliónu nových pracovních příležitostí. Podle zprávy vládního Úřadu pro malé podniky (SBA) nejde o špatně placená místa - hamburger jobs -, protože se v nich dá vydělat o šest procent víc, než činí národní průměr. Jak je to možné? Ke známým činitelům, jako je slabý dolar, nízká inflace a únosné daně, přistupuje další, za hranicemi USA málo známý faktor: novátorství malých amerických podniků.

V posledních čtyřech letech velké firmy (nad 500 zaměstnanců) zrušily 3,8 miliónu pracovních míst, zatímco malé a střední podniky (MSP) jich 12 miliónů vytvořily, z toho čtyři pětiny vznikly v rodinných mikrofirmách "Mum and Pap" (neboli "Máma a táta") zaměstnávajících kolem dvaceti lidí. Zpráva SBA ukazuje, že vznik a inovace MSP hraje klíčovou roli v hospodářském růstu USA. Když se jejich dynamika sníží jako v letech 1990 - 1992, ekonomika jde do vývrtky. Proto se vláda snaží vytvořit co nejpříznivější podmínky pro rozvoj MSP: mírné daně, uvolněné povijany předpisů, podpora novátorství a přístup k získání potřebného kapitálu. V posledním bodu mají Američané před Evropany předstih a tradici.

Na počátku tohoto století byla kinematografie novátorským odvětvím podnikání. Producenti se snažili získat peníze na filmovou tvorbu u bohatých Američanů, kterým říkali "angels", andělé. Toto jméno dodnes označuje kategorii zámožných spoluobčanů, kteří jsou ochotni dát pár miliónů dolarů do riskantního podniku, který však může přinést velké zisky. V současné době asi 250 tisíc "angels" hraje svoji novátorskou ruletu. Mají vlastní klub, jehož členem je také Bill Gates, majitel Microsoftu, který sází na biotechnologii. "Angels" investují zhruba 15 miliard dolarů ročně do nových, perspektivních a rychle se rozvíjejících podniků - "gazelles". Rok co rok podpoří více než 25 tisíc firem nejen finančně, ale také marketinkem, distribuční sítí a radami. Často dosadí do podniku svého ředitele, aby zajistili vysokou návratnost svých peněz.

Evropané nemají ropu, ale zato mají nápady, jak s oblibou říkají Francouzi. Háček je v tom, že nové objevy a vynálezy se na zkostnatělém Starém kontinentu mnohdy těžko prosazují. V Americe je zcela jiná situace. Ze dvou důvodů: První spočívá v překlenutí obtížných etap novátorského procesu - od objevu k použití a výrobě. K tomu jsou zapotřebí tři hnací síly, "drivers": pravidla pro intelektuální vlastnictví, peníze a trh. Američané přijali v roce 1980 zákon o intelektuálním vlastnictví (Bayh-Dole Act), který dovoluje státním a soukromým podnikům využít patent, když k vynálezu došlo v programu podporovaném federální vládou. Objev musí být chráněn, ale současně má být přístupný ke komercializaci.

Aplikace a využití objevu jsou v Evropě svěřeny "neviditelné ruce trhu". A ejhle, v ultraliberální Americe pomáhá viditelná ruka vlády v podobě hned několika programů. Patří mezi ně Small Business Innovation and Research Program, který dává MSP víc než miliardu dolarů na výzkum a přenos technologie, Manufacturing Extension Program vynakládá na průmyslové novátorství 100 miliónů dolarů ročně, Advanced Technology Program 300 miliónů dolarů a Technology Reinvestment Program dává 300 miliónů dolarů na mírové využití vojenských objevů.

Druhý důvod, proč je novátorství motorem americké ekonomie, spočívá v otevření "zlatého padáku" pro vynálezce a investory. Slouží k tomu různé nadace, z nichž nejznámější je NASDAQ, jejímž cílem je snížit riziko a umožnit co největší zhodnocení investic veřejným prodejem akcií úspěšných novátorských podniků.

Ponaučení, které z toho vyplývá, bije do očí. Bez poměrně snadného přístupu ke kapitálu a cílevědomé vládní podpory malých a středních podniků se motor hospodářského růstu - průmyslové novátorství - nastartovat nedá. JAN VÍTEK