ČR asi nikdy nebude mít přebytek obchodní bilance, říká Václav Klaus
[*] Devalvaci a dovozní přirážku premiér jednoznačně odmítá
[*] Schodek zahraničního obchodu je tažen vysokými investicemi
PRAHA (juf, iva) - Česká republika vzhledem k velikosti, geografické poloze, surovinové základně a struktuře hospodářství nemůže dlouhodobě vykazovat přebytek obchodní bilance. Na včerejší přednášce na Vysoké škole ekonomické to uvedl premiér Václav Klaus s tím, že je proto nutné usilovat o kladný běžný účet či spíše vyrovnanou platební bilanci. Podle některých odborníků má však ČR vyšší produkční než absorbční kapacitu, a proto by se mohla stát významným vývozcem. Jak potvrdil hlavní ekonom společnosti Patria Finance Zdeněk Tůma, není žádný důvod pro to, aby země usilovala o trvale vyrovnanou obchodní bilanci.
Současná situace, kdy tempo dovozu zhruba třikrát převyšuje růst vývozu, je podle premiéra způsobena značným nárůstem investic v porovnání s úsporami. Míra investic k hrubému domácímu produktu totiž dosáhla 32 procent, zatímco míra úspor jen 24 procent. Rozdíl pak vytváří deficit obchodní bilance. Velikost úspor však premiér označil za dostatečnou a plně srovnatelnou s vyspělými státy. Jak nedávno uvedl guvernér České národní banky Josef Tošovský, v současné době roste hrubá tvorba fixního kapitálu a vlna modernizací nemůže být uspokojena pouze z domácích zdrojů. Platební bilance proto nasává úspory ze zahraničí. To se projeví v dovozech (nákladech) okamžitě, návratnost však přichází až po čase a často jen zprostředkovaně.
Vysoká míra investic, která vede k narůstání schodku, je všeobecně považována za dobrý jev, uvedl dále V. Klaus. Na druhé straně však příliš velká část namísto do nákupu technologií směřuje do infrastruktury a ochrany životního prostředí. Po této fázi by však měla přijít i etapa investic do zpracovatelského průmyslu. Podle Z. Tůmy jsou to právě investice do ekologie, které v Rakousku vedly k turistickému boomu a ke zlepšení běžného účtu platební bilance.
Deficit obchodní bilance se začne snižovat ve chvíli, kdy dojde k pozastavení investiční činnosti, uvedl V. Klaus. Jakákoliv krátkodobá opatření na podporu vývozu typu proexportní politiky proto nemohou výrazněji snížit saldo zahraničního obchodu. Devalvaci premiér stejně jako před časem ČNB jednoznačně odmítl s tím, že by tento krok mohl deficit v krátkém období ještě více prohloubit. Rovněž dovozní přirážku, kterou jako jednu z možných řešení navrhuje ČSSD, odmítl jako nesystémové řešení. "Myslím, že by bylo velmi protismyslné zavádět různá opatření na omezení dovozu. Mimo jiné proto, že by to signalizovalo jasný obrat v liberální politice," dodal V. Klaus. Podle ekonoma Jana Klacka by bylo vhodné úpravami v daňové oblasti stimulovat export vývozců v průmyslu, aby mohli konkurovat na vyspělých trzích. J. Klacek soudí, že nelze předem vylučovat ani variantu, která směřuje k omezování dovozů, tj. zavedení dovozní přirážky, a to především na spotřební zboží. Pokud by však proexportní politika začala přinášet pozitivní efekty, mohla by být následně dovozní přirážka snížena nebo zcela zrušena.
