ZÁKONÍK PRÁCE: Jmenování do funkce

ZÁKONÍK PRÁCE

Jmenování do funkce

Pracovní poměr vzniká nejčastěji na základě pracovní smlouvy. Je však také možné, aby vznikl volbou nebo jmenováním. Jmenování je tedy specifický způsob vzniku pracovního poměru a je možné jen se souhlasem jmenovaného. Jmenováním se podle § 27 zákoníku práce zakládá pracovní poměr u vedoucích zaměstnanců jmenovaných do funkce podle zvláštních předpisů a u vedoucích zaměstnanců, které do funkce jmenuje výlučně statutární orgán, (je-li zaměstnavatelem právnická osoba) nebo výlučně sám zaměstnavatel (jedná-li se o osobu fyzickou). Jmenování lze vlastně rozdělit na vnější, tj. podle zvláštních předpisů a na vnitřní. Na základě tzv. vnějšího jmenování může být jmenován např. ředitel státního podniku. Vnitřní jmenování je jmenování podle § 27 odst. 5 zákoníku práce. V tomto ustanovení je přesně určeno, které funkce se obsazují jmenováním. Jde např. u právnických osob o funkce v přímé řídicí působnosti statutárního orgánu.

V zákoníku práce nejsou na rozdíl od pracovní smlouvy určeny podstatné náležitosti jmenování. Dokonce není určena ani jeho forma. Z hlediska právní jistoty zaměstnance je vhodné, aby pracovní poměr byl založen tzv. jmenovacím dekretem, ve kterém musí být uvedena funkce, kterou bude zaměstnanec vykonávat. Měl by tam být uveden den nástupu do funkce a místo výkonu funkce. Pracovní poměr založený jmenováním vzniká podle § 65 odst. 1 zákoníku práce dnem, který byl stanoven k nástupu do funkce. Mzda zaměstnance jmenovaného do funkce většinou bývá sjednána v tzv. manažerské smlouvě, což zákoník práce nevylučuje. Manažerská smlouva však rozhodně není smlouvou pracovní. V praxi však někdy obsahuje i ta ustanovení, která by měla být předmětem jmenovacího dekretu. Je vhodnější zaměstnanci jmenovanému do funkce vystavit jmenovací dekret a v manažerské smlouvě ponechat jen otázky odměňování eventuálně sjednání některých pracovních podmínek.

Podrobněji je v § 65 zákoníku práce upraveno odvolání z funkce a vzdání se funkce. Odvolání a vzdání se funkce musí být písemné a doručené druhému účastníku, jinak je neplatné. Výkon funkce končí dnem následujícím po doručení odvolání nebo vzdání se funkce, nebyl-li v odvolání nebo vzdání se funkce uveden den pozdější.

Důležité je, že odvoláním nebo vzdáním se funkce nekončí pracovní poměr. Zaměstnavatel se se zaměstnancem dohodnou na výkonu jiné práce podle jeho kvalifikace či jiné vhodné práce. Pokud zaměstnavatel takovou práci nemá nebo ji zaměstnanec odmítne, je dán výpovědní důvod ze strany zaměstnavatele podle § 46 odst. 1 písm. c) zákoníku práce (nadbytečnost zaměstnance). Odstupné zaměstnanci však nenáleží, kromě případu, kdy funkce, ze které byl odvolán, byla zrušena v důsledku organizační změny.

JUDr. Š. WIESNEROVÁ,

komerční právník