Úspěšný "polír polírů"

Úspěšný "polír polírů"

Stavebních firem velkých i docela malých, v jejichž předmětu podnikání je výstavba rodinných domků, jsou stovky. Odborníci tvrdí a praxe to potvrzuje, že k tomu, aby u nás začala stavební firma stavět domky, nepotřebuje velké zázemí. Obvykle nemusí mít ani příliš vysoký vlastní kapitál, popřípadě zvláštní stavební mechanismy. Schopnému staviteli, byť často i středoškolákovi, stačí najmout několik šikovných lidí a začít stavět. Má i nemalou šanci uspět na trhu. Proč? Staví totiž levněji a pro stavebníka je často rozhodující, že výsledná částka za postavený dům je nižší než od dodavatele s velkým zázemím a početnou administrativou.

Vyplatí se středním či větším stavebním firmám nejenom ve velkých městech stavět s vědomím velké konkurence na trhu s rodinnými domky? A existuje klíč na to, jak stavět i za těchto podmínek levně a pro stavebníky z hlediska finančního také zajímavě? Odpovědi jsme hledali u jedné z úspěšných pražských firem, EKOSPOL, a. s.

"Jsme firmou střední velikosti zhruba o sto lidech," odpovídá Evžen Korec, ředitel společnosti EKOSPOL, "a víme, že řada firmiček je schopna nabídnout výhodnější podmínky. My na to jdeme už od samého počátku trochu jinak. Vyhodnotili jsme situaci a rozhodli se, že vedle výstavby domů se budeme orientovat především na oblast primárního developerství. To znamená, že uděláme nákup velikého pozemku, jeho kompletní parcelaci a že pozemky dotáhneme do finální stavební připravenosti. Přitom pozemky nevážeme jen na stavbu rodinných domů vlastními silami. Buď je prodáme zájemcům pro případnou výstavbu, anebo stavíme sami.

Vaše společnost si vede na trhu velmi úspěšně. V čem to je?

Začnu trochu nezbytně šířeji. Máme zásadu, že klíčové stavební profese si obsazujeme svými zaměstnanci. Jsou to zejména stavbyvedoucí, mistři a vysoce kvalifikované dělnické profese. Méně kvalifikované síly pro jednotlivé stavby najímáme jen na dobu výstavby. Tento systém je ekonomicky mnohem výhodnější než držení aparátu všech profesí po celý rok. To je také důvod, proč jsme schopni dosahovat koneckonců stejných zisků jako velké stavební firmy. Současně nám to umožňuje nabízet mnohem nižší ceny do výběrových řízení, protože naše náklady jsou tak přirozeně mnohem nižší.

Kdo má ve výběru dělníků hlavní slovo?

Stavbyvedoucí.

Musí velký šéf, kterým bezesporu jste, znát technologii výstavby?

Rozhodně. Nehraju si však na velkého šéfa. Snažím se mít systém, že každý, byť má minimální množství času, má otevřené dveře, může přijít s názorem. Sám pěstuji ve firmě atmosféru střetu názorů. Samozřejmě, v některé situaci jste v roli kapitána lodi, který musí rozhodnout o konečném stanovisku, ale záměrně se snažím, zvlášť u věcí, které jsou ve vývoji, aby se podporovala tvůrčí aktivita lidí.

Je tento přístup ve vás, nebo jste si jej vypěstoval?

Cítím, že je ve mně vnitřně. Že je prospěšný a v jistém smyslu i rozhodující, jsem se přesvědčil při mnoha setkáních s úspěšnými manažery v zahraničí, kde jsem delší čas pobýval.

Když jste se vrátil ze zahraničí, co jste měl na samém počátku, obrazně řečeno, v rukách a v hlavě?

V rukách určitý kapitál, v hlavě myšlenku vybudovat ryze českou firmu, která bude mít významnou roli v oblasti developerství v Praze. Když jsem se vracel, tady byl pouze systém realitních kanceláří, které kupují pozemek nebo zprostředkovávají pozemek a prodávají dál. Zcela chyběl systém developera, který koupí pozemky a kompletně je stavebně připraví. Protože jsme začali první, tak máme v Praze v tomto směru zcela dominantní postavení.

Můžete nám představit systém řízení vašich zaměstnanců?

Uplatňujeme dvoustupňový systém řízení: ředitel - vedoucí oddělení či skupin a pracovníci. To nám naprosto stačí a vyhovuje.

Jak nebo prostřednictvím koho kontrolujete kvalitu práce?

Klíčové momenty jsem zvyklý si kontrolovat sám. Samozřejmě nejsem schopen zkontrolovat vše, ale vím, že řadu věcí zkontrolovat lze. Jinak stavby kontroluje můj zástupce pro stavby, který zodpovídá za dodržení kvality všech staveb. Přesto dělám to, že v sobotu, popřípadě v neděli, vezmu auto a objíždím stavby a kontroluji nejen to, že práce je podle projektu, ale třeba i to, jestli v sobotu jsme skutečně udělali plánovaný počet metrů.

Stihnete vidět všechny vaše stavby?

Pro vaši představu - my realizujeme zhruba kolem 17 staveb. Za sobotu a neděli objedu tři až čtyři stavby. Takže za měsíc stihnu všechny.

Zlobil byste se na mě, kdybych vás označil za políra polírů - v tomto případě když objíždíte stavby?

Podle toho, jak to bude míněno. Budete-li mít na mysli kontrolu lidí ve smyslu důležitého prvku řízení, pak ne. Nemůžete zadat úkoly a následně je nekontrolovat. Jsem rád a zvykl jsem si na to vidět sám, jak situace vypadá, protože zodpovídám za tuto firmu. Nepředstavujte si mé kontroly tak, že si stoupnu a začnu velet. Stavbu projdu a jenom se podívám. Vůbec nedávám pokyny na stavbě. Nevelím přes hlavy stavbyvedoucího nebo mistra. Na tu stavbu se jdu pouze dívat. A o chybách a jejich odstranění hovoříme jinde. Zkušenosti mě přesvědčovaly, že to je nutnost.

Jak si vybíráte své spolupracovníky?

Narážíte na největší problém, který je. Protože jsem léta pracoval s lidmi i venku, mám určité zkušenosti a dám na určité momenty, které jsem si vycvičil citem. Co je podstatné, snažím se vybírat lidi, kteří ve své práci realizují své představy a jejich práce je pro ně vlastně koníčkem.

Řekněte, s kolika lidmi hovoříte, než si vyberete jednoho?

Vybírám klíčové lidi. Nevybírám dělníky a mistry, to je v kompetenci jiných lidí. Ale abych odpověděl na vaši otázku: zhruba jeden člověk z 25 je přijímán do pracovního poměru se zkušební dobou a jedna třetina z nich po tříměsíční zkušební lhůtě ještě odchází buď sama, nebo že odejít musí.

Jak dovedete zainteresovat lidi?

Snažím se spíš sázet na jinou věc. Vybírat lidi, pro něž jsou peníze až na druhém místě. Prvotní je možnost realizovat své znalosti a schopnosti. Možná tomu neuvěříte, ale je to tak. Jestli se vám podaří dostat tuto filozofii do povědomí lidí, řada věcí pak jde zcela sama. Jen lidi, kteří se v práci realizují, dosahují dlouhodobě trvalých výkonů. Jestliže přijmeme pracovníka, který se jeví jako dlouhodobě průměrný, samozřejmě dá se mu možnost - i třeba řízení jiné stavby, ale dlouhodobá průměrnost není k zůstání u naší firmy.

Jste stejně tak kritický k sobě?

Při každém problému či nedostatku, který se stal předmětem jisté kritiky, začínám a zvažuji míru odpovědnosti u sebe. Pak postupuji dál. Jestliže udělá někde chybu některé oddělení, není to jeho chyba, ale chybu udělal jeho šéf. Vycházíme z toho, že zodpovědnost je vždy na tom, kdo daný úsek řídí. Je dostatečně hmotně zainteresován a tomu musí odpovídat i jeho poměrně velká odpovědnost.

Co vy osobně považujete ve své práci za rozhodující?

Asi vás překvapím, u mě není rozhodujícím zisk z podnikání. Osobně jej považuji za vedlejší produkt. Zcela dominantní je pro mě vlastní realizace. Tento základní přístup zdůrazňuji i svým spolupracovníkům a jsem rád, že po dlouhých letech se mi podařilo vybudovat tým lidí, kteří se v naší firmě naplno a velmi úspěšně realizují. PETR MELNIČUK