GALERIE

Světelné básně moderny


Před sto lety se v Kutné Hoře, v domě čp. 495, narodil Zdeněk Antonín Pešánek, jeden z nejoriginálnějších tvůrců meziválečné avantgardy, sochař a architekt. Vystudoval odbornou sochařskokamenickou školu v Hořicích (1914 - 1917, u Quido Kociana) a Akademii výtvarných umění v Praze (1919 - 1923, u Jana Štursy). Jako student projevoval smysl pro výraznou plastičnost, postupně se však vzdálil klasickému pojetí tvaru. Tradiční materiály vystřídalo elektrické světlo a pohyb, zvuk a barva. Zdeněk Pešánek se stal průkopníkem kinetického umění: dávno před tím, než byl tento pojem naplněn módním obsahem. Kinetismu dokonce věnoval stejnojmenný spisek z roku 1941.

Pešánkovy projekty byly pochopitelně finančně i technicky náročné. Proto mnohé z nich zůstaly jen pouhými modely či studiemi. Takový byl osud jeho Pomníku padlým letcům z 20. let či architektonické úpravy pražských ostrovů se světelně kinetickou plastikou z let padesátých. To málo, co se podařilo realizovat, bralo rychle za své. Buď kvůli nepochopení, nebo špatné údržbě: tak dopadla světelně kinetická plastika na Edisonově transformační stanici v Jeruzalémské ulici v Praze (1930). Či kvůli dočasnosti projektu: v roce 1937 Pešánek vytvořil Fontánu československého lázeňství pro náš pavilón na Světové výstavě v Paříži. Jak připomíná historik české výtvarné avantgardy Jaroslav Anděl, viděl Pešánek v nových médiích "báseň moderního života".

Kutná Hora si nyní připomíná život, dílo i odkaz svého rodáka dvoudílnou expozicí Pocta Zdeňku Pešánkovi. Místní Galerie Felixe Jeneweina za pomoci lounské Galerie Benedikta Rejta shromáždila dobové dokumenty - například Pešánkovy architektonické návrhy určené právě pro Kutnou Horu, fotografie, přípravné studie, xerokopie.

Ve Vlašském dvoře souběžně vystavují dva autoři, kteří v mnohém na opomíjené Pešánkovo úsilí navazují - sochař Pavel Opočenský a mistr světelných instalací Stanislav Zippe. V druhé části expozice, v sankturinovském domě, vystavují tři umělci z Nového sdružení pražských výtvarníků své práce oblasti užité tvorby, sklářství, textilního výtvarnictví i volné malby. Celá výstavní kolekce potrvá do 30. srpna. (im)

Několik dochovaných ukázek tvorby Zdeňka Pešánka vlastní Národní galerie v Praze. Ve Veletržním paláci je k vidění například Torzo z roku 1936: objekt vytvořený z umělé hmoty, skla, neónu, žárovky a dalších materiálů.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist