NOBELOVA CENA ZA LITERATURU 1996
"Jsem zaskočena, šťastna i vyděšena. Bojím se, že nějakou dobu nebudu mít klidný život," prohlásila třiasedmdesátiletá polská básnířka Wislawa Szymborská v bezprostřední reakci na zprávu, že jí byla 3. října švédskou Královskou akademií udělena Nobelova cena za literaturu. "Doufám, že se mi všechno v hlavě nepřevrátí. Jsem na to příliš stará. Snažím se nezaobírat se svou osobou. Svět a lidé okolo jsou tak zajímaví, že nestojí za to věnovat se sobě. Nejsem filmová hvězda, jsem tu pro psaní," komentovala se svou vyhlášenou skromností náhlý příval popularity.
Wislawa Szymborská, básnířka a překladatelka, se narodila roku 1923 v malém západopolském městě Bnin (dnes součást Kórniku) u Poznaně. Již v osmi letech, roku 1931, se s rodiči přestěhovala do Krakova. V letech 1945 - 1948 studovala polskou filologii a sociologii na Jagellonské univerzitě. Roku 1952 nastoupila do redakce krakovského literárního týdeníku Zycie literacke, kde strávila třicet let; od roku 1968 tam publikovala pravidelné fejetony Četba nad úvazek. Debutovala roku 1945 básní Hledám slova otištěnou v příloze listu Dziennik Polski. První sbírky Proto žijeme (1952) a Otázky kladené sobě (1954) přes všechnu poplatnost dobovým literárním kánonům naznačovaly, že Szymborská není tradiční autorka ženské lyriky. Linii citově diskrétní, a přitom filozoficko-intelektuální poezie zaměřené na otázky lidské existence, v níž však nechyběl ani humor, groteska, parodie či ironie, rozvíjela v básnických knihách Volání k yettimu (1957), Sůl (1962), Sto radostí (1967), Každý případ (1972), Velký počet (1976), Lidé na mostě (1986, odtud je i naše ukázka, původně roku 1990 otištěná v Tvorbě). Její zatím poslední sbírka nese název Konec a začátek (1993). V posledních letech publikovala řadu veršů časopisecky.
Wislawa Szymborská je nositelkou mnoha literárních ocenění polských (krakovská cena z roku 1954, státní cena z roku 1963, letos udělená cena polského PEN klubu) i mezinárodních (Goethova cena z roku 1991, Herderova z roku 1995). Věnovala se také literární esejistice a překládání, zejména z francouzštiny. V 80. letech přispívala pod pseudonymem Stanczykowna do samizdatového časopisu Arka a do revue Kultura vydávané v Paříži.
Poezie Wislawy Szymborské byla přeložena do 36 jazyků, mj. do bulharštiny, češtiny - kromě časopiseckých otisků byly v překladu Vlasty Dvořáčkové vydány knižní výbory Sůl (1965) a V Hérakleitově řece (1985), vyšla i dánsky, anglicky, německy, maďarsky, rumunsky, slovensky, francouzsky. Ve Švédsku je známa zejména díky dokonalým překladům Anderse Bodegarda, jehož výbor vydaný koncem 80. let dozajista přiblížil tvorbu polské básnířky členům Královské akademie rozhodujícím o volbě kandidáta. Podle oficiálního zdůvodnění byla cena Szymborské udělena za "poezii, která s ironickou precizností umožňuje, aby se historický a biologický kontext dostal na světlo ve fragmentech lidské reality".
Letošní Nobelova cena za literaturu je v pořadí devadesátá třetí (a celkově desátá pro ženu). Z polských autorů získali prestižní ocenění již tři - prozaici Henryk Sienkiewicz (1905) a Wladyslaw Stanislav Reymont (1924) a básník Czeslaw Milosz (1980).
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist