V záplavě mnoha uměleckých a kulturních cen vzbuzuje jedno literární ocenění pozornost již svým oficiálním posvěcením, nese totiž přívlastek státní. Historie takto koncipované ceny sahá až do počátku dvacátých let. V meziválečném období byla hned třikrát přiřčena Karlu Čapkovi - za Krakatit (1924), Povídky z jedné kapsy (1930) a Bílou nemoc (1937), dvakrát ji obdržel Vladislav Vančura - za Poslední soud (1929) a Markétu Lazarovou (1931). Jejími laureáty byli také Karel Toman (Stoletý kalendář, 1926), Jaroslav Durych (Bloudění, 1930), František Halas (Tvář, 1932), Ivan Olbracht (Nikola Šuhaj loupežník, 1933), Vítězslav Nezval (Sbohem a šáteček, 1934), Marie Pujmanová (Lidé na křižovatce, 1937).

Státní cena byla udělována i za protektorátu (vždy na svátek sv. Václava), kdy se jejími nositeli stali například básníci Jan Zahradníček, Vilém Závada či František Hrubín. V různých variacích přežívala pak i v poválečném období - od poloviny padesátých let byla spojena se jménem Klementa Gottwalda.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se