Český textilní a oděvní průmysl stále bruslí na příliš nebezpečném ledě

Český textilní a oděvní průmysl stále bruslí na příliš nebezpečném ledě

[*] Práce ve mzdě představuje zhruba polovinu produkce
Odvětvím zpracovatelského průmyslu, které je kvůli své výrazné předimenzovanosti tradičně závislé na exportu, je český textilní, oděvní a kožedělný (TOK) průmysl. Jistou výhodou je podle údajů Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) dosud aktivní zahraničněobchodní saldo dosahované v komoditách textilních, oděvních a kožedělných výrobků. I toto aktivum však klesá.

Výroba klesá

Zvláštností odvětví TOK je vysoké zastoupení práce ve mzdě, která představuje přibližně polovinu produkce. Výrazný je i její podíl na vývozu. Export práce ve mzdě se podstatně zvyšoval v letech 1991 až 1994, zatímco v roce 1995 klesl na 75 procent úrovně předchozího roku. Přesto činil téměř 49 procent celkového vývozu odvětví TOK. Trend poklesu mzdové práce na vývozu pokračoval i vloni, kdy za prvních osm měsíců představovala 70 procent úrovně srovnatelného období roku 1995.
Výhod levných pracovních sil v této oblasti už začínají využívat i tuzemské firmy, takže práce ve mzdě se objevuje i v dovozových položkách.
Vedle klesající dynamiky vývoje exportu a klesajícího obchodního salda je pro textil a oděvy zřejmá i tendence vysokých meziročních nárůstů dovozu. Podíl importu na celkové poptávce po zboží TOK se zvyšuje. Například v roce 1993 na dovoz připadalo 35,7 procenta poptávky, zatímco v roce 1995 už 40,3 procenta. Je to dáno mimo jiné i tím, že klesá domácí výroba těchto komodit.
Největší pokles výroby zaznamenalo odvětví v letech 1991 až 1992, poté se situace stabilizovala. V roce 1995 představoval objem výroby textilního průmyslu ve stálých cenách zhruba 56 procent výroby z roku 1989, v oděvním průmyslu necelou polovinu produkce roku 1989 a v kožedělném dokonce pouze 40 procent. Snižování výroby a úbytek pracovníků však pokračoval i vloni. Na průmyslové výrobě České republiky se textilní a oděvní průmysl podílel v prvním pololetí loňského roku 4,4 procenta, kožedělný průmysl 1,1 procenta.
Na rozdíl od poklesu výroby z počátku 90. let, který zapříčinil rozpad trhu bývalých zemí RVHP a privatizace, soudobé snižování produkce je třeba přičítat trvající celkové recesi odvětví TOK průmyslu v Evropě a nízké konkurenceschopnosti českých producentů.

Limity nejsou hlavní omezení

I textilní, oděvní a kožedělný průmysl se potýká se značně zastaralými výrobními fondy, nízkou produktivitou práce, nedostatkem finančních zdrojů, ale také například nízkou adaptabilitou k požadavkům trhu, setrvačností v distribuci a prodeji výrobků. Zejména ve vztahu k vývozu mají tyto skutečnosti podstatnou úlohu. Často používaný argument omezení exportních možností vůči EU v podobě množstevních limitů totiž neobstojí. Loňské limity tuzemští vývozci využili jen nedostatečně, což ostatně odpovídá stavu v českém textilním a oděvním průmyslu. Ze 24 kategorií textilních a oděvních výrobků byla podle údajů MPO pouze jedna využita nad sto procent, jedna na sto procent k základnímu množstevnímu limitu. Nad 50 procent bylo využito jen šest kategorií a zbytek nebyl čerpán ani z poloviny.

Místo dílny módní salón

Odvětví TOK stojí před nutností rychle reagovat na situaci na trhu. Trhy se standardním zbožím jsou obsazeny zeměmi, které mají vedle mnohdy levných pracovních sil i příslušné suroviny. Český TOK průmysl se tak bude muset podle MPO vydat cestou zvyšování podílu nadstandardních a módních výrobků, zaměřit se na kvalitu a servis. Vedle náročného módního zboží je možné se orientovat i na technické textilie, které například v současnosti nezaznamenaly recesi.
Podstatnou podmínkou existence TOK průmyslu je zásadní restrukturalizace, zvyšování produktivity práce a modernizace výroby doplněné omezováním neefektivních výrob. S tím přirozeně souvisí vytváření vhodných příležitostí ke kontaktování velkých distributorů i potenciálních zahraničních investorů. Podle MPO zahraniční investoři nevy-užívají české kapacity pouze jako dílny s levnou pracovní silou, ale v řadě případů do výroby investovali. Vzhledem k relativně nízkým nákladům se objevuje i zájem stavět nové podniky.
Důležitá je přirozeně i další liberalizace zahraničního obchodu, omezování a rušení tarifních i dalších překážek českého vývozu a vytváření zón volného obchodu.
DANA RYBÁKOVÁ
Krytí tuzemské a zahraniční poptávky (mld. Kč)
Ukazatel 1993 1994 1. pol. 1995 1. pol. 1. pol. 96/ 95 96 /1. pol. 95 (%)
Výroba celkem (b.c.) 65,3 68,4 38,0 74,0 37,8 99,5
Vývoz 35,7 39,1 29,3 39,4 27,7 94,5
Dovoz 16,4 19,1 21,4 23,4 23,8 111,2
Obchodní saldo 19,3 20,0 7,9 16,0 3,9 49,4
Domácí poptávka 46,0 48,4 30,1 58,0 33,9 112,6
Tuzemský podíl krytí dom. popt. (%) 64,3 60,5 28,9 59,7 29,8 103,1
Exportní výkonnost (%) 54,7 57,2 77,1 53,2 73,3 95,0
Pozn.: Údaje uvedené v tabulce za 1. pololetí 1996 a 1. pololetí 1995 jsou v metodice roku 1996 a nejsou srovnatelné s údaji uvedenými v letech 1993, 1994 a 1995 (ty jsou vykazovány podle staré metodiky). Po převedení těchto údajů na srovnatelnou bázi je zřejmé, že nedošlo k výraznému snížení tuzemského podílu krytí domácí poptávky, kterou MPO odhaduje po přepočtu v 1. pololetí 1996 na zhruba 62,7 % proti 64,2 % v 1. pololetí 1995. Exportní výkonnost ve stejném období v roce 1996 představovala 46,5 % a v roce 1995 48,9 %. Pramen: MPO