Bill Clinton podpořil vstup ČR do NATO

Bill Clinton podpořil vstup ČR do NATO

[*] Vláda vítá vyjádření prezidenta USA ohledně České republiky
WASHINGTON/PRAHA (ČTK) - Bílý dům včera oznámil, že prezident Bill Clinton se vyslovil pro to, aby Severoatlantická aliance byla v první vlně rozšířena o pouhé tři země - Maďarsko, Polsko a Českou republiku. Jak řekl novinářům mluvčí Bílého domu Michael McCurry, bylo toto stanovisko oficiálně tlumočeno ministrům obrany členských zemí NATO, kteří zasedají v Bruselu. Mluvčí dodal, že postoj USA v této otázce je zcela pevný.
Česká vláda uvítala vyjádření Billa Clintona. ČR je podle vlády připravena nést veškeré povinnosti i náklady spojené s plným členstvím v NATO. Vláda to chápe nejen jako jasnou a silnou podporu České republice a její snaze o plné členství v NATO, ale i jako ocenění dosavadního stabilního vývoje ČR. Někteří členové NATO, především Francie a středomořské státy, zastávají názor, že k jednání o členství by mělo být pozváno také Rumunsko a Slovinsko. K těmto dvěma zemím McCurry řekl, že přijdou rovněž na řadu, ale prezident Clinton se domnívá, že menší skupina států v první vlně je lepší.
O vnitřních reformách Severoatlantické aliance, ale také o dopadu a metodice jejího nadcházejícího rozšíření na východ jednali včera v Bruselu ministři obrany 16 členských států NATO.
Americký ministr William Cohen při příchodu do sídla NATO uvedl, že dává přednost "omezenějšímu" rozšíření o tři kandidáty (ČR, Maďarsko a Polsko), nikoli o pět zemí. Zdůraznil, že to je jeho "osobní názor", oficiální postoj USA byl však záhy oznámen. Cohen vysvětlil svou preferenci starostí o soudržnost aliance. Uvedl také, že je třeba brát v úvahu i náklady rozšíření.
Schůze začala jako obvykle zasedáním Skupiny pro jaderné plánování NATO, na níž navázalo sezení Výboru pro plánování obrany. Tyto orgány se scházejí v patnácti bez Francie, která nepatří do integrované vojenské struktury NATO.
Na programu byla mimo jiné analýza slibu ruského prezidenta Borise Jelcina, že Moskva odstraní hlavice z jaderných raket namířených na území NATO. Ruský ministr zahraničí Jevgenij Primakov ale minulý týden vysvětlil tento závazek pouze jako změnu naprogramované orientace raket a s tím, že odstranění hlavic přichází v úvahu jedině po jednání na základě reciprocity.
Madridský summit nebude žádnou "nocí Oskarů", na níž budou vyhlašováni vítězové a ti, kdo neuspěli, řekl včera před novináři náměstek ministra obrany USA Walter Slocombe. Opakoval americký argument, že první vlna rozšíření nebude poslední. Dodal, že do NATO může vstoupit kterákoli evropská země, když splňuje podmínky a cítí se připravena.
Německý ministr Volker Rühe potvrdil, že mezi členy NATO není zatím shoda názorů a že se debatuje dál jak v alianci, tak na národní úrovni. Německo zatím nemá konečný postoj, řekl na dotazy ohledně rozporuplnosti dosavadních prohlášení Bonnu.
Do Madridu zbývá jen něco málo přes tři týdny, takže generální tajemník Javier Solana musí nyní znásobit úsilí o dosažení jednotného stanoviska. Přijetí pěti zemí se evidentně líbí většině členů NATO, sotva si však lze představit rozhodnutí proti vůli USA.
Ministry obrany zemí NATO včera prý zaskočilo rozhodnutí USA, a Francie zdůraznila, že rozhodnutí NATO musí být přijato konsenzem. Postoj USA je však jen jedním z šestnácti.