Státní pokladna stále s nízkými příjmy

Daně nesplňují ani plán sníženého rozpočtu druhého balíčku

Státní pokladna stále s nízkými příjmy

* V závěru roku může státní rozpočet počítat s deficitem 15 až 19 miliard korun. V propadu je v podstatě výběr všech daní, výdaje se zatím stále daří držet na uzdě.
Největším problémem státního rozpočtu je v současnosti nízký výběr daně z přidané hodnoty (DPH) a pojistného, řekl včera našemu listu ředitel odboru státního rozpočtu Ministerstva financí Eduard Janota. Jen samotný měsíc září přinesl rozpočtu na výběru DPH o 1,5 až dvě miliardy méně, než odpovídá finančnímu plánu.
I přes zvýšení výběru této nepřímé daně, které se očekává závěrem roku kvůli většímu maloobchodnímu prodeji z důvodu vánočních nákupů, je už dnes zřejmé, že DPH letos skončí v propadu. Přestože při rozpočtových úpravách vláda odsouhlasila proti původnímu rozpočtu snížení výnosu DPH skoro o deset miliard, nezdaří se naplnit ani tento okleštěný plán. Experti ministerstva už dnes hovoří o částce osmi až deseti miliard, která bude kvůli výpadku DPH ve státní pokladně koncem roku chybět.
Také další nepřímá daň uvalená na cigarety, alkohol a benzín asi státu nepřinese tolik, kolik se čekalo. U spotřebních daní je propad proti plánu mírnější, přesto bude chybět jedna až dvě miliardy korun a tuto bilanci pravděpodobně předvánoční nákupy nezachrání.
Nepříznivý vývoj registrují ekonomové Ministerstva financí i u přímých daní. Přes to, že růst platů je u nás stále napadaný jako příliš vysoký, výběr daně z mezd značně zaostává - a pojistné vykazuje propad ještě vyšší, přestože se váže na mzdy stejně jako daň. Zatím se zdá, že zaměstnanci budou státní pokladně v závěru roku "dlužit" až dvě miliardy, kartami ale může zamíchat ještě vyplácení ročních odměn a čtrnáctých platů v podnikatelské sféře. Z pojistného stát možná bude postrádat až deset miliard, obává se Janota. Naopak srážková daň z příjmů fyzických osob přinese rozpočtu jako snad jediná víc, než se čekalo. Důvodem je větší zhodnocení úspor díky vysokým úrokovým mírám, s nimiž tvůrci rozpočtu nepočítali. Na druhou stranu ale zase stát musí zaplatit více za peníze, které si půjčuje na trhu formou pokladničních poukázek.
Podobně jako celý rozpočet není v nejlepší kondici ani tzv. důchodový účet. Výplata důchodů od počátku roku přesáhla vybrané pojistné na důchodové zabezpečení o více než 3,2 miliardy korun a při ročním vyúčtování se musí počítat navíc s asi dvoumiliardovými náklady na režii.

Jiří Němeček