Hrubá zadluženost se prohlubuje

Orientace na zahraniční úvěry se odrazila na objemu závazků

Hrubá zadluženost se prohlubuje

* Celková hrubá zadluženost byla v době vzniku samostatného Slovenska necelé tři miliardy USD. Koncem letošního roku je pravděpodobné, že její objem se přiblíží na úroveň 50 procent HDP.
Ke konci letošního července Slovensko vykazovalo celkovou hrubou zadluženost ve výši 9,359 miliardy amerických dolarů. K témuž datu oficiální zadlužení vlády SR a NBS činilo 1,646 miliardy USD, z čehož 70 miliónů USD představuje krátkodobý dluh slovenské vlády. Zbytek, 1,576 miliardy USD, je zahraniční dluh se středně- a dlouhodobým charakterem.
Odčerpávání peněz na financování státního rozpočtu přispělo k nárůstu úrokových měr. Vzniklá nerovnováha ve veřejných financích zhoršila podmínky pro podnikatele při získávání domácích úvěrů. Mnozí z nich se proto obrátili na zahraniční zdroje s výhodnějšími podmínkami úročení. Tato orientace na zahraniční úvěry a půjčky se negativně odrazila na celkovém objemu rostoucích finančních závazků SR vůči zahraničí. Tuto nerovnováhu ovlivňují i další okolnosti. Vláda umožnila novým majitelům privatizovaných podniků odečítat investice od daňového základu. Navíc tito majitelé byli zvýhodněni už i nízkou cenou, kterou zaplatili Fondu národního majetku za privatizované podniky. Stalo se tak proto, že převzali na sebe závazky vložit do nově nabytých podniků předem dohodnuté investice. Proto i v těchto souvislostech jde o finanční ztráty SR, které se pak kompenzují zadlužeností v zahraničí. Někteří opoziční ekonomové tvrdí, že zadlužení mnohých podniků dosáhlo už neudržitelného stavu.
Podle oficiálních informací vlády, se Slovensko ke konci září téměř vyrovnalo se všemi letošními platbami splátek jistin svých vnitřních i vnějších dluhů. Tyto splátky představovaly celkem 21,6 miliard Sk, z čehož zahraniční závazky tvořily 16,2 procenta.

Blanka Sáková, Bratislava