S odzbrojovacím procesem je ruský prezident Boris Jelcin na štíru

PERIODIKUM: DEUTSCHE PRESSE AGENTUR

S odzbrojovacím procesem je ruský prezident Boris Jelcin na štíru

S odzbrojovacím procesem je ruský prezident Boris Jelcin očividně na válečné noze. Jeho překvapivé prohlášení ve Stockholmu, že Rusko jednostranně sníží o třetinu zásobu svých jaderných hlavic, nebylo letos jeho jediným - později korigovaným - "bravurním kouskem".
O další "třesk" se Jelcin postaral koncem května v Paříži u příležitosti podpisu Ustavujícího aktu o vztazích NATO - Rusko. Ve francouzské metropoli oznámil, že Rusko "demontuje jaderné hlavice" ze všech raket namířených proti zemím Severoatlantické aliance, a vyvolal tak všeobecný zmatek.
Po vysvětlení, že šlo o chybu v překladu, Jelcinův mluvčí upřesnil, že nejde o demontáž jaderných hlavic, nýbrž jen o zrušení cílových kódů. Na vyřazení cílového programování strategických raket se přitom Moskva a Washington bilaterálně dohodly už v roce 1993. Snadno ovšem může být znovu aktivováno.
Stejně jako v jarním "pařížském" případě interpretovaly americké vládní úřady i Jelcinovo pozdně podzimní stockholmské vystoupení v diplomatickém ohledu jako pozitivní příspěvek k mezinárodnímu uvolňování napětí a rovněž jako výzvu ruskému parlamentu, aby vyvinul v této věci větší snahu. "Nebudeme se bránit snižování ruských jaderných ozbrojených sil," řekl mluvčí amerického ministerstva zahraničí James Rubin, "naším hlavním požadavkem je ale ratifikace smlouvy START-2".
Zatímco americký Senát už tuto smlouvu o snížení jaderných hlavic na 3000 až 3500 na obou stranách ratifikoval, a to včetně dohodnutého pětiletého odkladu (do roku 2007) jejího vstupu v platnost, ruská Státní duma se dosud zdráhá tak učinit. V návazně projednávané smlouvě START-3 chtějí USA a Rusko dosáhnout dalšího snížení na 2000 až 2500 jaderných hlavic.